Časopis Naše řeč
en cz

Přezdívky větného původu

František Oberpfalcer

[Drobnosti]

(pdf)

-

V studii »Potměšilý« dotkl se prof. Zubatý případů, kdy se celá věta stává přezdívkou (srv. NŘ. 9, 98 n.). Citované od něho přetrhdílo je zapsáno také ze Zlosejna u Velvar o člověku potrhlém (Český lid 21, 370), a vysrkmáslo říkají osobě bledé v Žlebech: »kouska barvičky nemá, je jako vysrkmáslo« (ČL. 2, 615). Do téže kategorie náleží blatské rčení Anka hůjdotrní o ztřeštěné ženě a Franta Hafnavdolky o člověku chtivém, jež zapsala Fryšová, Jihočeská Blata, str. 71. — V těchto pokladech je sugestivní přímo označení, vzniklé z věty interjekcionální, vtipně doplňováno případným křestním jménem. Je zjev i odjinud známý, že se lidová jména, zvláště často se vyskytující, stávají výrazem určité vlastnosti; srv. Kuba, Honza, něm. Hans, Peter, franc. [203]Jacquerie, název selské rebelie ve 14. stol., kdy bylo mezi sedláky oblíbeno křestní jméno Jacque (viz J. Wackernagel, Vorlesungen über Syntax II [1924], str. 64.).[1] — K blatským dokladům se druží úsloví »koukáš jako Honza otevř pec«, t. j. s otevřenými ústy (ČL. 22, 426). K úplnému splynutí v jedno slovo se vyvíjejí větné obraty, jako »dostal do vínku dvě slova: budiž k ničemu a dej pozor na nic« (ČL. 22, 415). V Záhoří jmenují hop do vody chudou polévku, kterou připravují tak, že do vařící vody vsypou trochu mouky a zamíchají (ČL. 13, 28).

*

K složeninám s potmě-, o nichž jedná citovaná studie prof. Zubatého, náleží také kladské potměpich, potněpich, které s významy »koření; taky úd mužský« uvádí Kubín, Lidomluva Čechů kladských, 193, str. 213.[2]


[1] Dnešní sportovní slovo Fanoušek jako označení vášnivých straníků jedné skupiny hráčů kopané je především asi argotická obměna slova fanatik, ale hlásí se v něm i naznačený právě významový vývoj křestních jmen; ženám takto pro kopanou zaujatým říká pražský vtip Fanda. — [Zdá se, že slovo Fanoušek (či snad již spíše fanoušek?) brzy bude vůbec znamenati člověka střemhlav něčemu oddaného. V Ránu jsme čtli 15. čna o špatné návštěvě biografů na jaře a v létě: Biografu zůstávají věrni skutečně jen »filmoví Fanouškové«, a i ti na cestě do biografu počítají na knoflíčkách »mám jít, nemám jít«, ale nakonec jdou přece, poněvadž od toho jsou právě Fanouškové. A v témže čísle jsme čtli o pěkném výletu v posázavské krajině již s malým f: A hlavní: žádný výmysl turistického fanouška, nýbrž výlet K. Čs. T. zde úředně ověřený. — Red.]

[2] [Kladské potměpich se nám ovšem zdá místní a pozdní napodobeninou starého slova potměšil. — Red.]

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 7, s. 202-203

Předchozí Vilém Mathesius: Slovesné časy typu perfektního v hovorové češtině

Následující Z. (= Josef Zubatý): Panstvo v taláru

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1