O vydávání našich klassiků

E.

[Short articles]

(pdf)

-

Mnozí z našich nakladatelů, vydávajíce sebraná díla našich mrtvých básníků a spisovatelů, vidí v nich zřídka víc než pouhou belletrii — zábavné čtení. Vydání taková redigují se buď sama nebo se péče o takovéto »éditions définitives« svěřuje některému ze žijících spisovatelů-belletristů; ve vzácnějších případech se vznáší úkol vydavatelský na literárního historika; na linguisty u nás při této práci po výtce filologické dosud nedošlo. A přece díla našich novodobých klassiků jsou nejen pramenem dobré četby, nýbrž zároveň i pokladem českého jazyka, jsou filologovi důležitým zdrojem, z něhož čerpá poznání jazyka velkých individualit básnických i jejich doby, vlivů jazykových, jež se v jejích dílech stýkají i jimiž jejich veliké výtvory literární zasahují do jazykového vývoje období příštích. Pro takové cíle vydavatelské nestačí ovšem vždycky dobrá vůle sebe svědomitějšího vydavatele-belletristy, k tomu je třeba znalosti požadavků a zásad, jež řádnému vydání ukládá věda, ať je to literární historie nebo filologie. Jinak se vydání souborné a definitivní stane pro účely vědecké nespolehlivým, ba často nepotřebným a vědecký badatel poznovu se odsuzuje na křížovou cestu po časopisech, v nichž literární odkaz našich spisovatelů z valné části bývá uložen.

Abych podal hned doklad: Za čtení Nerudových feuilletonů, otištěných v XXX. díle Nerudových Sebraných spisů, upoutal mou pozornost ve feuilletonu »Zima na vsi a v Praze« (str. 213—218) dativ »ku dveřům«, ve spis. češtině ne právě obvyklý. Pro jistotu jsem si vyhledal původní otisk tohoto feuilletonu (v »Národních Listech« ze dne 27. ledna 1889), ale tam jsem našel jen zcela obyčejný tvar »ku dveřím« (…zaznělo to po chvilce ku dveřím a ode dveří…). Při té příležitosti provedl jsem kollaci celého feuilletonu a zjistil jsem tyto odchylky mezi originálem a textem Sebraných spisů: jako brilliantky (orig. brillantky); blýskavý střechýl (orig. blyskný); vzezření chýšky (orig. chýžky); loupaných brambor (orig. naloupaných); zašel si ob čas do některé stáje, na některou hůru, snad nějakou čtvrthodinku k sousedovi (orig. zašel si ob čas… na některou hůru, snad nějakých sto kroků do polí, snad na nějakou čtvrthodinku k sousedovi); vylezali ze skulin (orig. vylézali); slečna se na mne trochu pousmála (orig. slečna jenom se na mne…); a pak bavila se se svou sousedkou (orig. a pak se bavila se…); modní časopisy (orig. módní); číslo modního časopisu (orig. módního); z povzdálí zaznělo pořád (orig. zaznívalo); 12ery šifonové spodky — 6tery spodky — 6tery spodky z barchetu (orig. 12ery šifonové spodky — 6tery spodky z barchetu); za ni (orig. za ní, t. j. za tou toilettou); já miluji zrzavé (orig. miluju); zhlídla jsem (orig. zahlídla jsem); »jéjé —« (orig. jejé). — V jediném feuilletoně 18 odchylek, o zbytečných, ba vadných odchylkách od původní interpunkce nemluvě. Jiných kollací jsem neprováděl, ale už tato jediná zkušenost stačí otřásti důvěrou ve spolehlivost tohoto vydání. V době, kdy se shromažďuje materiál na velký slovník český, pokládám za povinnost [185]upozorniti na tento zjev, neboť na excerpování slovního pokladu Nerudova bude použito zajisté i jeho Spisů sebraných, aspoň pro látku od Nerudy samého knižně nevydanou.

Naše řeč, volume 1 (1917), issue 6, pp. 184-185

Previous Zbytečné novoty

Next J. Š.: Číslovky řadové