Štít

[Hovorna]

(pdf)

-

(R. F.) s významem »hřebčinec« známe z Loučeně u Nymburka a (podle Jiráskových Pamětí 2, h. 8 a 13) z Nedošína u Litomyšle; na obou místech tak říkají bývalým panským hřebčincům. Je to z němec. Gestüt, G’stüt, což se v lidové výslovnosti úplně vyrovnalo se starým slovem štít. Toto slovo je samo ve všech jaz. slov. (csl. štit’, rus. ščit, p. szczyt atd.), ale vykládá se za přejaté v dávné době z lat. scutum.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 9, s. 288

Předchozí Petrů, Petrův

Následující Václav Ertl: Příspěvek k pravidlu o postavení příklonek II.