Újma

[Hovorna]

(pdf)

-

(K. M.) Výraz »býti na újmu« mívá při sobě buď 2. pád nebo 3. obyčejně s tím rozdílem, že 3. pád předchází, 2. pád následuje: Vlastnímu vypravování na újmu jsou četné episodické vložky. Tyto episodky jsou na újmu vlastního vypravování. — Vyžadovati (= potřebovati) se pojí i v dnešním jazyce s 2. pádem: vyžadovati velké péče. Vyžádati si mívalo touž vazbu, ale dnes bývá při něm zpravidla akusativ: vyžádati si milost, audienci, dovolenou atd. — Je-li správnější v důvěře či k důvěře, je těžko jen takto rozhodnouti; na svém místě je správné to i ono. Pořádek v obci záleží v důvěře k osobám v čelo obce zvoleným. K důvěře se přidružila časem i láska a p. Psává-li se »učiním to v důvěře, že mne nezklamete«, je to myšleno po německu; Čech by řekl »doufaje, důvěřuje (neboť doufám a p.).« — Ubrániti se něčemu; nemohl se tomu (jim) ubrániti a p. — V případě, že…, pro případ, že… jsou výrazy napodobené podle němčiny; v češtině stačí pro obyčejnou potřebu spojky jestliže, kdyby (NŘ. 6, 23 a 147). — Nebozez je slovo přejaté z němčiny; starší něm. slovo nabegêr (dnešní Naber, Näber) je slovo složené ze slova nabe (dutý střed kola, do něhož jsou zapuštěny špice a který se otáčí kolem nápravy, čes. hlava, náboj) a ze slova gêr = kopí, hrot, tedy hrot k vyvrtání náboje u kola.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 8, s. 255

Předchozí Tvrzení

Následující Vajíčko kukaččí