Potajmice

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. R.) V starých lidových modlitbách se podle zprávy p. tazatele vyskytuje také tato modlitba (spíše asi zaříkávání): Pilát praví (k Ježíši): »Pojď spíše (= rychleji).« — »Již nemohu.« »Proč nemůžeš? Zdaliž máš nějaké nemoce?« »Já nemám žádné nemoce, ani žádné potajmice ani jiné nemoce.« Jaká nemoc se slovem potajmice míní, je těžko říci. Podle tvaru slova (není-li zkomoleno) by to mohla býti odvozenina příslovce »potajmo« anebo spíše příd. jména »potajný« (potajnice a vlivem přísl. potajmto — potajmice) a znamenalo by pak slovo potajnice nemoc potajnou (jako zimnice, pakostnice), t. j. skrytou, nepozorovaně v těle hlodající proti »nemoci«, t. j. nemoci zjevné, patrné. Podobně utvořená slova (ovšem s významem jinak založeným) má i polština (potajnik = tajná chodba) i ruština (potajenik, -nica = kdo se s něčím tají nebo něco schovává, potajnik = úkryt, kámen skrytý pod vodou a nebezpečný pro plavbu a p.). — Příslovce mermomocí vyložil J. Zubatý v Sborníku filologickém 2, 83 a podle něho my [253]v NŘ. 1, 256. Je to příslovce složené z příslovce mocí, jehož i samotného se užívá v tomto významu, a z příslovce mermo, které je utvořeno ze slovesného kmene mer- (v mříti, mru) příponu -mo jako letmo (z letěti), kradmo (z kradu), darmo (z dařiti), sečmo atd. a znamená »na smrt, smrtelně«.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 8, s. 252-253

Předchozí Okres Ústí nad Labem

Následující Řezník