Okres Ústí nad Labem

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. W.) V NŘ. 7, 222 jsme varovali před nesprávným jmenováním okresů toho způsobu jako okres Tábor a p. a doporučovali jsme užívati v označování okresů tvarů adjektivních, okres táborský, pelhřimovský, mnichovohradišťský, novobydžovský atd. Ale byli jsme upozorněni na to, že některé okresy (politické a soudní) jsou pojmenovány podle měst, od jejichž jména není možno utvořiti žádoucí přídavné jméno, na př. Ústí nad Orlicí, Nové Město nad Metují (Nové Město pod Smrkem), Bělá pod Bezdězem, Hora Svaté Kateřiny, Kostelec nad Černými lesy a p. Ultra posse nemo tenetur a ani jazyk nedělá v tom výjimku. Pouhý genitiv osobního jména na označení vlastníka nepokládáme v duchu jazyka za správný, nýbrž žádáme, aby se užívalo v tom významu příd. jména při[252]vlastňovacího, králův dvůr, ne dvůr krále. Ale je-li vlastník označen jménem, od něhož se přídavné jméno přivlastňovací utvořiti nedá, nezbývá než užíti genitivu, na př. dvůr knížete, dvůr českého krále. Proto ani v pojmenování okresů se nebudeme nutiti do tvoření příd. jmen, kde se jméno sídla okresu utvoření adjektiva samo vzpírá. Od jmen Ústí nad Labem, Brandýs nad Orlicí bylo by snad možno tvořiti příd. jména labskoústecký, orlickobrandýský, ačkoliv by ten tvar odpovídal spíše názvům Labské Ústí, Orlický Brandýs, ale od jmen Hora Svaté Kateřiny, Kostelec nad Černými lesy ani takovýchto adjektiv formou nedost přesných neutvoříme. Je otázka, jak si v takových případech počínati, jde-li o zachování přesnosti v úřadech žádoucí. Okres je slovo původu novějšího (za starší okrslek, okršlek a p.); zavedl je nepochybně Marek v Logice (1820) jako termín odborný (= lat. sphaera), přejav je z polštiny. Význam i původ slova okres je v základě týž jako význam slova okrslek; jsou utvořena obě z něm. Kreis (Kreislein) a znamenají okruh, obvod. Ve významu něm. Bezirk, jemuž složením dobře odpovídá, bylo ho použito po prvé v ČČM 1827, 1, 148 (v okresu Mirovickém). Hledíme-li tedy k tomuto základnímu významu slova okres = okruh, obvod, měli bychom v těch případech, kde z místního jména není možno utvořiti jméno přídavné, užíti aspoň genitivu: okres (= obvod) Nového Města nad Metují, okres Hory Svaté Kateřiny atd., tak jako říkáme dvůr králův a dvůr krále Václava. Každá jiná cesta (na př. okres Nové Město nad Metují) je se stanoviska jazykového neschůdná. Rozumí se, že všude tam, kde neběží o přesnost a úplnou reprodukci jména okresního města (tedy v běžném usu místním), stačí říkati okres novoměstský, okres brandýský, ústecký atd. — Není-li ve větě »povolujeme Vám drahotní přídavky na syna X a dceru Y nejdéle do 24. roku věku synova i dceřina (m. čí, respektive dceřina)« spojka i právnicky dost jasná a určitá, bylo by snad možno užíti výrazu »nejdéle do 24. roku každého z nich«.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 8, s. 251-252

Předchozí Nástavba

Následující Potajmice