Časopis Naše řeč
en cz

Návštěvou u novin

B.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

2. Národní politika

»Národní politika« je po »Národních listech« druhý nejstarší časopis pražský. Vyznačuje se také velikou rozšířeností. Návštěvu svou u ní jsme vykonali v neděli dne 11. ledna 1920. Jazykový koutek, jejž rádi vídáme v tomto časopise, toho dne byl prázdný. Ale svědčí o tom, že v redakci se uznává péče o jazykovou správnost za věc stejně důležitou jako politika, literatura a denní ruch. Měl by jenom ten koutek býti otevřen stále aneb aspoň každou neděli obsazen.

Prohlídka u všech spisovatelů a pisatelů do tohoto čísla přispěvších vykonaná pobízí k přemýšlení: nekonají-li strážcové správného jazyka, badatelé jeho, učitelé i profesoři vlastně Sisyfovu práci? Věci už Jungmannem před sto lety a potom opět a opět ode všech možných Lovců, Brusů, Oprávců, Rádců atd. [51]vytýkané žijí pořád vesele dále. Jest to vinou nedostatečně vyvinutého jazykového citu, či pohodlí, či zapomenutí a nevědomosti? Nemá také škola veliký podíl v těch nedostatcích, v tom stálém hřešení a ubližování jazyku? Nevssálo-li již dítě do sebe úzkostlivost před každou jazykovou chybou, živé povědomí, že není dovoleno s češtinou nakládati libovolně, cit povinnosti nahlížeti stále do Rádců a Brusů nebo do mluvnice — marně později honiti bycha. Nebylo pochybnosti, že s takovými zakořeněnými chybami se potkáme též u Národní politiky, a nebyli jsme jimi tedy překvapeni, leda tím, že jich bylo více, nežli jsme se nadáli.

Všimneme si jich napřed u vazeb a obratů slovních.

O Clémenceauovi se praví, že čítá 79 let svého věku. Není nám známo, zdali je opravdu čítá, ale najisto 79 let je mu. — Také naše vláda prý počítá, a to s naprostou neodvislostí a suverenitou národních států v určených dohodou hranicích; správnější by bylo, kdyby jí věřila, na ni spoléhala nebo skládala, v počet brala tuto nezávislost a svrchovanost nár. států v hranicích dohodou určených. — Z Anglie do Polska nedochází uhlí ani jednoho vagonu; správně by neměl docházeti ani jeden vagon uhlí. — Poláci svoje uhlí šetří, šetří i svoje dělnictvo. Tak to není dovoleno; šetřiti lze jen něčeho, tedy: mohou šetřiti svého uhlí, šetřiti též svého dělnictva. — Daň, kterou stát potřebuje, musí býti skládána. To je stejná chyba; skládána musí býti daň, které stát potřebuje. — Ještě hůře je řečeno, že nepotřebujeme ministerstvo k tak špatnému zacházení se státním majetkem. Pojí-li se už potřebovati s 2. pádem, tím spíše jeho zápor: nepotřebovati. — Na scestí se zatahuje také sloveso používati. O usnesení reformního duchovenstva česko-slovenského se praví, že je to vzplanutí, s kterým Řím může ještě jednati, byť by i pro začátek použil proti němu všechen materiál círk. klateb; ale mělo se říci: byť i proti němu použil veškerého materiálu círk. klateb. — Smutný to byl výjev v Mostě, kde čeští vojáci obrátili zbraní svých proti vlastním krajanům, a stejně smutný je ten 2. pád u slovesa obrátiti; může tam býti jen 4.: obrátili zbraně své… — Také studentstvo si stěžuje, že nebyl vzat zřetel na jeho požadavky (m. nebylo jich dbáno, k nim hleděno, přihlíženo, nebylo na ně obráceno zření). — Žádal jsem jej o podpis na listinu (spr. žádal jsem ho, 2. pád). — Císař Vilém II. nechtěl spolek s Francií a Anglií (lépe: nechtěl spolku, 3. pád, chtíti něčemu); proto o návrhu takového spolku císař německý úřad zahraniční ani neuvědomil (lépe: císař ani neuvědomil německého úřadu zahraničního).

[52]Jednotlivá slova nesprávná skoro všecka už známe. Jsou to zodpovědní činitelé (m. odpovědní), kteří mají velikou zodpovědnost za nynějších poměrů výživy (m. odpovědnost), kteří mají také krytí schodku si zajistiti koupěmi zahraničními, čemuž neporozumí hned každý (m. úhradu schodku; jak lze schodek krýti? leda po německu). — Miliardové obnosy potřebují stálého kontrolování (Miliardové sumy n. výdaje potřebují stálého dozírání, dohledu). — Tím, že Vilém II. zmařil spolek Německa s Anglií, byla vyvolána (!) porážka jeho (byla zaviněna, způsobena). — Rozcházeli se v největším dojmutí (spr. dojetí; lépe: nanejvýš dojati). — Několikrát se opakuje slovo sděliti. Státní tajemník Renner sdělil (pravil, oznámil a pod.) ke konci, že se chce vrátiti do Vídně, policejní sdělení vypravuje (m. zpráva), odbory živnostenské rady sdělují, dále se sděluje, k aféře Chládkově sděluje žatecká Morgenzeitung, že vrchní šikovatel, zatknuvší Chládka vzdor protestu fin. ministerstva (spr. es protest), byl povýšen za nadporučíka; zkrátka samé sdělování sdělení. — Také se tu chválí plodná a cílevědomá práce zesnulého Warausa; proč ne plodná, promyšlená a účelná práce? — Královéhradečtí demobilisovaní legionáři se usnesli o následující resoluci (o této resoluci). — Rozhodně příznivější je zúčtování se skutečností (najisto příznivější).

Noviny jsou bujivým záhonem cizích slov; přešla již v tělo a krev. Ani N. P. není tu výminkou. A přece jest to mnohdy zbytečné ochuzování a snižování našeho jazyka — ke čtenářstvu pak neohlédavost, ne-li nešetrnost. Slyšme jen: Situace naše vůči Vídni vyžadovala manifestace všech českých stran. Jest to jiná věc, řeknu-li pouze česky: Postavení naše k Vídni vyžadovalo slavného prohlášení všech č. stran. — A konečné zakotvení v pevné posici — není-liž jasnější: v pevném postavení? — Stojíme tu před dalším problémem (stejně dobře: před otázkou, před záhadou, pochybností). — Problém rakouský je vlastně problémem Vídně (otázka, věc). — Na dané basi mírové chce víd. vláda obnoviti s námi přátelské styky (na podkladě mírovém, na základně mírové). — Zeithammer po abdikaci Staročechů zachovával ve všem pasivitu (po odstoupení Staročechů vzdaloval se veškeré činnosti). — I po složení funkce tajemníka byl jsem zván k Zeithammrovi (i když jsem se byl vzdal úřadu taj., býval jsem zván k Z.). — Dr. Renner míní, že každý bude potěšen, když započnou normální styky mezi oběma sousedními státy (pravidelné styky). — Politická situace v obou republikách je stejná, týž systém vládní (pol. stav věcí, táž soustava vládní). — Kompensační obchody (vzá[53]jemné nahrazovací, vyměnné obchody). — Pokusy jakékoli restaurace dřív. poměrů musí býti odmítnuty (pokusy o jakoukoli obnovu dřív. poměrů). — Porady začaly v programu dříve již oznámeném (porady se začaly pořadem již dříve ozn.). — Jsou-li v úřadech kvalifikovaní referenti? (způsobilí náležitě, odborně vyškolení zpravodajové). — Potraviny byly ústřednami účtovány v relaci 1 dolar za 20 K (v poměru 1 dolaru : 20 K nebo v hodnotě 1 dolaru za 20 K). — President nejv. úč. dvoru to konstatuje (zjišťuje, prohlašuje). — Rozmohla se náboženská indiferentnost (lhostejnost, netečnost). — Bude třeba vojensky intervenovati (zakročiti) v Maďarii. — Dobrodružství to může vésti ke katastrofě Maďarska (k pohromě, ke zničení M—a). — Již existující podpůrné instituce studentské (již trvající zařízení na podporu studentů). — Německé listy píší s velikým gustem o řeži v Mostě (s velikou zálibou, chutí). — Nejintimnější činnost vyvíjelo Nové obchodní gremium (nejčilejší, nejdůraznější; má snad býti nejintensivnější). — Došlo k uzavření kompromisu (došlo k uzavř. dohody, vyrovnání n. prostě: dohodli se). — Obecenstvo koncertní se nerekrutuje z válečných zbohatlíků (o. se neskládá z vál. zb., není z řad válečných zbohatlíků). — Jistému inspektoru se přihodila nedávno episoda na dráze; dosud jsme říkali, že se někomu přihodila pěkná věc nebo prostě cosi neb toto, co se pak vypravuje. — Hořící vagon byl isolován, ale shořelo vše až na železnou konstrukci (byl osamocen, oddělen, ale … krom železného zařízení, vystrojení). — Do policejního raportu ta aféra se nedostala, protože oficielně nebyla hlášena (do policejní zprávy se ta příhoda nedostala, protože úředně nebyla ohlášena). — Vzhledem k trvající kalamitě uhelné Národní socialista vyjde až příští týden (vzhledem k pohromě uhelné). — Královédvorští demobilisovaní legionáři apelují na bratrské organisace, aby se netříštily ve strany (Královédvorští demobilisovaní legionáři vyzývají, žádají, obracejí se na bratrské organisace). — Ve sbírce zákonů bude v nejbližších dnech publikováno nařízení o uvolnění obchodu hovězím dobytkem (bude uveřejněno nařízení o obchodu s hovězím dobytkem). — Eminentní básnická vloha je lépe po česku vynikající vloha básnická, neustálé pak centrum životních mužských zájmů stálým střediskem životních zájmů mužských. — Spisovatel se psychologicky rád pohybuje v rysech nejmarkantnějších — to pokládáme za obraz trochu násilný; snad by stačilo, že při líčení duševních pochodů užívá rád rysů nejvýznačnějších nebo nejrázovitějších. — Mládeži sluší výsada radosti; na cizí »privilej« má času dosti. — Pisatelka těchto slov náleží k inte[54]ligenci, která před válkou bývala dobře situována. Vzdělanci, vzdělané třídy opravdu bývali dříve lépe postaveni nežli jsou nyní, mívali se lépe hmotně i společensky.

Jak viděti, jsou cizí slova denním chlebíčkem našich novinářů; oni snad ani nevědí, že jich tolik zbytečně užívají.

To jsou na mluvnické vady mnohem pozornější; těch jsme postřehli malounko, a zas takové všeobecně zahnízděné, už domácího práva se domáhající. Na př. ceny se nesmí překročiti (m. nesmějí se překračovati), vojáci že nesmí odkládati zbraní do šaten (m. nesmějí). — Oddělení pro nemoce vnitřní (m. pro nemoci vnitřní). — Zapovězeno jest najímání bytů s podmínkou koupě bytového zařízení (m. zapověděno jest najímati byty). — Cestovné bude hraženo (m. hrazeno). — Kdosi koupil toaletního mýdla za 160.000 K a rozprodal ho mnohem dráž (m. rozprodal je). — Dívčí besídky se svolávají na akademii vyjma družiny pí. Grulichové (m. vyjma družinu pí. Gr. 4. pád). — Podmínky pro vzájemné vztahy jsou ty nejlepší (m. jsou nejlepší, bez ukazovacího zájmena). — Předložka ku se klade správně toliko před retnými souhláskami, zpravidla jen před p. Je tedy nesprávné: Clémenceau byl povolán ku záchraně Francie (m. k záchraně), bankety byly předehrou ku jmenování kandidátů presidentství (m. předehrou ke jmenování), podporu ku studiu (k studiu), cesta ku hrobu (k hrobu), ku konci (spr. ke konci) a pod.

Jsme u konce. Ale majíce býti spravedlivi, nemůžeme zamlčeti, že jsme tam našli také větu nesrozumitelnou: Dodati dlužno, že novým zákonem má býti po dobu jeho platnosti § 1118 obč. zák., jednající o případech předčasné výpovědi, a že jeden řečník se loučil se zesnulým odpovědným redaktorem V. Hübnerem s pláčem přerývaným hlasem.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 2, s. 50-54

Předchozí Kb.: Otázka rakouská. Slováci

Následující E.: Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1