Stolik, stakový

[Answers]

(pdf)

-

(F. Š.) Jména vyjadřující míru něčeho klademe my v Čechách obyčejně sama, na Moravě a na Slovensku bývají ve 4. p. s předložkou s. Na př. místo »je tam ještě náprstek vána, vypij vína pohárek« se říká i »s náprstek vína, vína s pohárek« (Bartoš, Dial. slovn. 370). I v Čechách se tak někdy říkává, a říkávalo se v starší době častěji; Jungmann má z obecné mluvy své doby rčení »s píď dlouhý«, je přísloví »chlouby s pytel a lži s dva« a pod. (na př. Jungmann 4, 4, Zikmund, Skladba 276, Gebauer-Ertl § 787, 1). Mluvili jsme o tom v N. Ř. II, 241 (= 221) a řekli jsme, že obé je správné; »pohár vína« míru přímo udává, rčením »s pohár vína« se praví asi »tolik vína, co stačí na pohár«. A protože i slovo tolik (v staré době i plněji toliko) je určení míry, říkávalo se i s tolik (s toliko); máme hojně dokladů nejen z Moravy, ale i z Čech (na př. z Chelčického Postily 196b »tázal jest [Kristus] i prvé učedlníkuov o takovýchž věcech, co oni k tomu dějí, budú-li mieti viery s tolik«). I toliko (stč. i zde bylo vedle tohoto tvaru také kratší tolik), kde znamená »jen«, bylo, jako lat. tantum, původně výrazem míry; proto i zde nalézáme také tvar s toliko (s tolik), zvláště v památkách moravských (na př. v evangeliáři Olomouckém v překladě Zach. 8, [128]19 »spravedlnost s toliko a pokoj milujte«). Tak se stalo, že byly vedle sebe tvary toliko (tolik) a s toliko, stoliko (stolik); a tato dvojakost v počátku slova napodobením přešla i na slovo takový, a počalo se říkati i stakový, zvláště při nadávkách. Zikmund má z r. 1569, 1570 na př. doklady jako »lžeš jako staková bezecná lotryně; stakový potvorníče, jaké ty zde v domě povyky činíš; staková stakoucí (srv. div divoucí a pod.) nešlechetnice!«. Srv. i Kott 3, 244; 622; 7, 767; 1385. A sem ovšem patří i Holečkovo »že jsem staková stakoucí drchna darebná« (Naši 3, 38), což ovšem snad utvořeno podle Kottových dokladů. — Byli bychom vděčni čtenářům, kdyby nám řekli, žijí-li tyto a jim podobné tvary ještě někde v lidové mluvě.

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 4, pp. 127-128

Previous Přechodník

Next Zvíci