Ohledně

[Hovorna]

(pdf)

-

(M. F.) Že je ohledně zbytečný germanismus, řekli jsme podle rejstříků ku prvním třem ročníkům již devětkrát; dnes tedy máme malé jubileum. Pevnou oporou tohoto slůvka je náš republikánský úřední sloh; hemží se jím. »Ohledně« je mu nejen něm. rücksichtlich, t. j. naše o, strany nebo stran a j. (o tom, v té věci bude vydáno zvláštní nařízení; strany oné události bude nařízeno přísné vyšetřování), nýbrž i něm. mit Rücksicht auf, kde nám stačí pouhé pro (v zimě byly zavírány školy a ústavy »ohledně nedostatku uhlí«).

Pěkné a staré slovo strany z našeho jazyka již skoro vymizelo, asi proto, že němčina nemá nic takového. A přece žije v naší lidové mluvě, ovšem obyčejně v jednoslabičném tvaru stran, zkráceném asi podle jiných jednoslabičných předložek (stran toho se ještě domluvíme). Místy se říká i stranu, na Moravě i straniva, stranivá, straniv (podle protiva, protivá, protiv vedle proti), stranova, stranová, stranov; těmto tvarům nepůvodním se spisovný jazyk vyhýbá. Že strany je vlastně z původního s strany (= se strany), naši čtenáři asi vědí; ale tento původ se zapomněl, když se příslovečný výraz s strany stal pouhou předložkou, již v staré době se často psávalo strany a bylo by zbytečné nutiti se do plného tvaru s strany. Něco jiného je s sebou; zde má předložka i zájmeno svůj plný význam, s sebou jsou ještě dvě slova, ovšem mimo nesprávné věty, kde »s sebou« není nic jiného než bídná napodobenina německého mit (správné je »vezmi mne s sebou«, protože mne má druhá osoba vzíti »s sebou«; ale mluvnický nesmysl je »já půjdu s sebou«, protože přece nemohu jíti sám »s sebou«).

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 4, s. 126

Předchozí Odměk

Následující Oproti