[Answers]
-
(A. N.) vedle »hrozný« jest ovšem slovo zbytečné, jak bylo poznamenáno v N. Ř. II, 60, neboť se v něm necítí dosud žádný jiný odstín významový než v slově hrozný, leda snad ten, že se vlastní význam původního slova hrozný v dnešním jazyce poněkud otřel (hrozně plakal, hrozně se smál) a že se ve významu novotvaru hrůzný význam původní (= hrůzu budící) opětným, užším spětím tvarovým se slovem »hrůza« zase obnovuje a obrozuje. Ale buď jak buď, i když se slovo hrůzný jeví zbytečností v dnešním jazyce a novotou, které jest lépe se vystříci, nezbavuje to mluvnici jazyk popisující povinnosti, aby tvary hrozný — hrůzný uváděla mezi dublety (dvojtvary) téhož způsobu jako kostka — kůstka a pod., neboť oba dva tvary v jazyce skutečně jsou — prozatím ovšem jen na papíře. Proto také Gebauer v Hist. mluv. I, 610 dvojtvary hrozný — hrůzný uvádí, třeba druhý z nich je zbytečný. Tak bylo se všemi dvojtvary při jejich narození; ten, kdo začal říkati první hledati místo hlédati (pův. hládati), přivedl také na svět tvar zbytečný a chybný. Ale poněvadž se ujal a zakořenil, použil ho jazyk, který nemiluje zbytečností, pro význam zvláštní a slova původního, »hlédati«, rovněž, ač obě slova značila s počátku jedno a totéž. Jiné dvojtvary měly jiné osudy: byla doba, kdy se říkalo »všudy« způsobem starším a »všidy« způsobem novějším, asi jako dnes čítáme vedle sebe již a juž. Jeden z obou dvojtvarů byl zbytečný a zanikl úplně. Tak bude i se zbytečným dnes slovem hrůzný. Buďto uposlechne prakse jazyková výkladů theoretiků, že slovo hrůzný je zbytečné, bude se ho varovati, až slovo to upadne ponenáhlu v zapomenutí, anebo bude žíti slovo to dále a jeho význam se bude odchylovati od základu společného se slovem hrozný, až budou z toho slova dvě.
Naše řeč, volume 5 (1921), issue 4, p. 122
Previous Hostivice
Next Keprta