Vloupati se

[Answers]

(pdf)

-

(F. V.) »Loupati« a »loupiti« jsou slova téhož původu a původně téhož významu, lámati, olamovati, obírati. Ve významu dnešního loupati má ještě Veleslavín »loupiti, obloupiti, šupinu aneb kůru skrojiti, odníti, stáhnouti (glubere, deglubere, corticem detrahere, decorticare)«; jako dnes říkáme »kůže se loupá«, říkalo se v jazyce starším i »kůže se loupí«. Slovesa »loupati« se užívalo nejen o loupání kůry, dřeva a p., nýbrž také o lámání jiných věcí, s čímž často byla spojena představa násilného skutku; tak byly zcela běžné v starším jazyce výrazy jako »loupati zámky« (násilně vylamovati), »loupati včely, truhly, kostely, domy« a p. Tím způsobem mělo sloveso »vloupati se někam« význam násilně se někam vlámati, vylomením zámku, dveří, závor a p. někam se vedrati s úmyslem zlým, lupičským. Význam ten zůstal slovesu »vloupati se« až dosud, kdežto mezi loupati a loupiti ustálil se časem ten rozdíl, že loupati znamená nám dnes »zbavovati něco obalu, slupky« (význam lámání se udržel jen o bolesti, loupání v kříži a p.), loupiti pak krásti, obírati a p. Vloupání je tedy výraz správný a starý, vloupení by byla korektura neodůvodněná a zbytečná. — Vědomí jest podst. jméno utvořené z příd. jména vědomý = věděný i vědoucí, a znamená tedy vědění, znalost (vědomí povinnosti). »Bez mého vědomí« značí »tak, že já o tom nic nevím«. Proto výrazy »dáti někomu něco na vědomí« »bráti něco na vědomí« jsou správné.

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 3, p. 95

Previous Také, taky

Next Y