Rozeklaný

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. S.) Slovo docela dobře utvořené, jehož naši spisovatelé dnešní užívají skoro jen o rozervaných skalách. Patří k zastaralému slovesu koli (2. os. kůleš atd., 3. mn. č. kolí), klátí, z něhož počátkem min. stol. mluvnickým nedorozuměním vzniklo sloveso koliti (východištěm byl rozk. zp. kol; v. o těchto tvarech III, 23). Rozeklati (přít. č. rozkoli) znamenalo »roztíti, rozštípnouti« (zvl. dřevo); rozeklán, rozeklaný je tvořeno docela jako rozebrán, rozebraný (pod. bylo proklán, proklaný »probodnutý«, zaklán, zaklaný »zabodnutý, zapíchnutý« a j.).

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 3, s. 93

Předchozí Rez

Následující S cesty, z cesty