[Hovorna]
-
(J. S.) Slovo toto v obojím významě (rez na kovech i na rostlinách) bylo pův. r. ž. s 1. p. rzě, rze a skloňovalo se podle vzoru [93]»duše«. Ale již dávno se utvořil nový 1. p. rez (tvar rzě, rze známe jen ze dvou dokladů), jehož další pády by měly býti podle vzoru »obec« (pův. také obcě), tedy 2. p. j. č. a 1. 4. p. mn. č, rze atd. Místo tvaru rze vznikl rovněž dávno (nejstarší doklad již u Štítného) podle vzoru »kost« 2. p. j. č. a 1. 4. p. mn. č. rzi (dokladů tvaru rze ze starší doby neznáme). Mluvnicky správnější je tedy rze, ale rzi nelze prohlašovati za chybu; Pravidla doporučují rze, ale dovolují i rzi. Rez m. r., tedy 2. p. rezu, mn. č. rezy, rezů, je tvar běžný spíše v lidové mluvě; je nepůvodní, ale objevuje se již od poč. 16. st. Rzivý (tvořeno jako plesnivý, všivý a p.) je slovo staré a správné, i s odvozeninami rzivost, rzivěti (rzivějí). — Jména na -rta a jim podobná nemívají v 2. p. mm. č. pohybného e (part, port, Mart, harf); jsou to slova cizí, a jen zdomácnělé karty mají karet. Proto tedy sorty, sort, ne soret. — Ochranný (= profylaktický) lepší než »obranný«, protože toto slovo není dosti zřetelné; »prostředek« je ovšem germanismus (Mittel). Nebylo by možno mluviti prostě o »ochranách« proti onemocnění, o »lécích« proti chorobě již nastalé? Slova prostředek se ovšem sotva již dovedeme zbaviti, třeba ho v tomto smysle užíváme vlivem německým; musili bychom utvořiti jiné. A »lék« je také užší pojem než »léčebný prostředek«. — Vzdor, vzdorný, vzdorovati je v dobrých spisech doloženo jen v původním smysle, ne v přeneseném »nepodléhati něčemu«. Živý organismus nemusí vzdorovati, může odporovati nákaze; proto by stačil »odpor proti nákaze«. Ovšem v dnešním lékařském názvosloví nabylo již slovo vzdornost (a vzdorovati) ustáleného významu, odlišného od významu slova odpor (a odporovati); slovem »odpor« se rozumí zpravidla resistence v nějakém jednotlivém případě, kdežto »vzdornost« je trvalá vlastnost, schopnost organismu odporovati nákaze a p. Proto nezbude asi než smířiti se s tímto novým slovem, ovšem jen potud, pokud je ho třeba jako výrazu čistě odborného. Zato však »vůči« (vzdornost vůči chorobě) se nám naprosto nelíbí; proč ne »proti«?
Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 3, s. 92-93
Předchozí Rce
Následující Rozeklaný