Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of Academy of Sciences of the Czech Republic on the question of interpreting the meaning of a part of the Czech Insolvence Act.

Dotaz:

Nejsme si jisti výkladem ustanovení letošní novely insolvenčního zákona, konkrétně § 418b odst. 2 písm. b). Příslušná pasáž (bez irelevantních okolních částí) zní takto:

Podmínkou pro udělení akreditace je bezúhonnost právnické osoby, která poskytuje služby v oblasti oddlužení, jejích zakladatelů, členů, členů jejího statutárního orgánu, členů jejího kontrolního orgánu a těch zaměstnanců a jiných osob ve smluvním vztahu k právnické osobě, kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení.

Prosíme o vyjasnění, zda se zmíněná bezúhonnost týká všech členů spolku, nebo pouze těch, kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení.

 

Odpověď:

Řešení vychází z toho, k čemu se vztahuje restriktivní vedlejší věta kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení. Pokud by se vztahovala na všechny vyjmenované (právnickou osobu, její zakladatele, členy, členy jejího statutárního orgánu, členy jejího kontrolního orgánu, zaměstnance a jiné osoby ve smluvním vztahu), pak by to znamenalo, že všechny vyjmenované osoby musejí být bezúhonné pouze v tom případě, že se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení. Nepodílejí-li se na něm, bezúhonné být nemusejí. To by se týkalo i členů spolku (za předpokladu, že spolkem se myslí zmíněná právnická osoba). V případě, že by se uvedená vedlejší věta vztahovala pouze na spojení těch zaměstnanců a jiných osob, pak by to znamenalo, že z těch zaměstnanců a jiných osob ve smluvním vztahu k právnické osobě musejí být bezúhonní pouze ti, kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení. Ostatní vyjmenovaní (právnická osoba, její zakladatelé, členové, členové jejího statutárního orgánu, členové jejího kontrolního orgánu) musejí být bezúhonní všichni bez ohledu na činnost, kterou vykonávají, protože na ně se omezovací vedlejší věta nevztahuje. Bezúhonní v tom případě musejí být i všichni členové spolku.

Jazykový výklad věty nás vede k tomu, že platí druhá možnost, tedy že bezúhonnost se vyžaduje bez jakéhokoli omezení u právnické osoby, jejích zakladatelů, členů, členů jejího statutárního orgánu a členů jejího kontrolního orgánu. U zaměstnanců a jiných osob ve smluvním vztahu k právnické osobě je tato podmínka bezúhonnosti omezena pouze na ty, kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení. Tento výklad vychází z použití odkazovacího zájmena těch, které se k těmto dvěma větným členům pojí. Zřetelně je tak odděluje od ostatních vyjmenovaných osob (které u sebe žádné odkazovací zájmeno nemají) a signalizuje, že nepůjde o všechny zaměstnance a jiné osoby ve smluvním vztahu, ale jen o určitou vymezenou skupinu, která je blíže specifikována následující vedlejší větou, uvozenou vztažným zájmenem kteří (těch zaměstnanců a jiných osob…, kteří se podílejí…).

Explicitně se ptáte na členy spolku (tedy členy právnické osoby). Pokud by se podmínka bezúhonnosti vztahovala pouze na ty členy spolku, kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení, bylo by odkazovací zájmeno užito i u nich, respektive byli by jmenováni společně s větnými členy, které se s odkazovacím zájmenem těch pojí. Např. Podmínkou pro udělení akreditace je bezúhonnost právnické osoby, která poskytuje služby v oblasti oddlužení, jejích zakladatelů, členů jejího statutárního orgánu, členů jejího kontrolního orgánu a těch členů spolku, zaměstnanců a jiných osob ve smluvním vztahu k právnické osobě, kteří se podílejí na poskytování služeb v oblasti oddlužení. Z toho, jak je formulován původní text, vyplývá, že se podmínka bezúhonnosti vztahuje na všechny členy spolku.

Naše řeč, volume 100 (2017), issue 4, p. 280

Previous Michal Škrabal: Lotyši, Lotyšané, Lotyšci a Lotychové očima letonistovýma

Next Marie Kopřivová: Imperativy slovesa počkat a jejich úloha v organizaci diskurzu