Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

The article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of Academy of Sciences of the Czech Republic on the questions on the meaning, use and appropriateness of the word "bankování" (banking).

Dotaz:

Rádi bychom se zeptali na názor Ústavu pro jazyk český na stále častější slovo bankování. Máte informace o tom, jak se vyvíjí frekvence jeho užívání, jaké jsou jeho konotace (zda je vnímáno spíše pozitivně, či negativně)? Zajímalo by nás, jaký je podle názoru ÚJČ přesný význam slova bankování a zda existuje v češtině nějaké synonymum či vhodná alternativa. Rádi bychom také věděli, jaký je Váš názor na užívání slova bankování – zda do češtiny patří a proč.

 

Odpověď:

Verbální substantivum bankování, které je nejspíše překladem angl. banking (s významy bankovnictví, bankovní služby, bankovní transakce, poskytování bankovních služeb), nesporně souvisí s podstatným jménem banka. Ze slovotvorného hlediska předpokládá odvození ze slovesa bankovat, to však nezachycuje žádný z výkladových slovníků češtiny (včetně slovníků neologismů).

Slovesný sufix -ova(t) slouží v češtině mj. k odvozování sloves vyjadřujících význam ‚užívat věci vyjádřené základovým podstatným jménem k určité činnosti jako jejího prostředku, nástroje‘. Tvoří se jak od jmen domácích, např. háček – háčkovat, sprcha – sprchovat, baňka – baňkovat, tak přejatých, např. telegraf – telegrafovat, fax – faxovat, film – filmovat. Z uvedených příkladů je zřejmé, že prostředkem jsou konkrétní předměty, prostředky, nikoli pojmenování institucí, jak je tomu v případě banky. Teoreticky je možné tvořit slovesa od libovolného základu, rozhodujícím hlediskem je však potřebnost takového výrazu v jazykové praxi. Mnohá takto odvozená slovesa zůstávají za hranicí spisovnosti (mobilovat), některá se postupně prosazují i do hovorového jazyka (skypovat, e-mailovat).

Výrazy bankovat a bankování řadíme k příležitostně utvořeným slovům, která mají za úkol upoutat pozornost, popř. zkrátit opisné vyjádření. O tom, že si pisatelé mnohdy uvědomují, že slova nepatří do běžné slovní zásoby, svědčí uvádění těchto slov v uvozovkách.

K výskytům výrazů: V excerpční databázi Ústavu pro jazyk český Neomat jsou pouhé tři doklady užití, nejstarší je z roku 1999: Neboť, kdo […] před rokem 1990 u nás co věděl o finančních derivátech, bankování v off-shore centrech, privátním bankovnictví, dealingu na kapitálových trzích atd. (Hospodářské noviny, 1999); Posun mobilních operátorů k „bankování“ ovšem probíhá pomalu (E8, 2004); Nízká cena u našeho modelového klienta může být důvodem k „bankování“ s touto institucí (peníze.cz, 2003). Výraz bankovat doložen není. Databáze SYN Českého národního korpusu zachycuje dva shodné doklady z časopisu Bankovnictví z roku 2000: bankování na internetu. Nepříliš početné internetové doklady (vyhledavač Google) jsou převážně (1) z textů různých bankovních společností, (2) z diskusních příspěvků k základnímu textu.

Z uvedených příkladů je zřejmé, že verbální substantivum bankování je v češtině užíváno ve významu ‚provádění bankovních transakcí‘ a ‚využívání bankovních služeb‘; sloveso bankovat by pak znamenalo ‚využívat bankovní služby, provádět bankovní transakce‘. Čeština nemá pro tuto činnost žádné odpovídající jednoslovné pojmenování. Předností uvedených výrazů je neobvyklost a jednoslovnost, která se může uplatnit v reklamě nebo v neformální komunikační situaci jako prostředek, který upoutá pozornost. Ve spisovném jazyce však tato slova s největší pravděpodobností uplatnění nenajdou.

Naše řeč, volume 97 (2014), issue 4–5, p. 312

Previous Petr Nejedlý: Nad původem jednoho přirovnání (zagroškudla?)

Next Petr Nejedlý: Mistr tesař diachronní lexikografie (Igor Němec a Staročeský slovník)