Časopis Naše řeč
en cz

Anglická a hybridní kompozita v současné češtině a jejich adaptace

Diana Svobodová

[Articles]

(pdf)

-

Problematika anglicismů užívaných v současné češtině a jejich formální adaptace je dnes často diskutována na stránkách jazykovědných časopisů, v odborných seminářích apod.[1] V našem příspěvku bychom se chtěli zabývat původními anglickými kompozity citátového charakteru přejímanými do české slovní zásoby, ale i kompozity adaptovanými po stránce ortografické a morfologické a kompozity hybridními, jejichž jeden komponent je tvořen anglickým výrazem v plné, příp. zkrácené formě a druhý komponent slovem českým. Materiál, z něhož vycházíme, byl získán excerpcí současných českých tištěných publicistických textů, především z denního tisku.

Výskyt velkého množství anglických kompozit v české publicistice lze v převážné většině případů zdůvodnit nesnadností nalézt či nově vytvořit vhodný jednoslovný domácí ekvivalent. Ten může být nahrazen pouze víceslovným pojmenováním, které je sice pro českého čtenáře srozumitelnější a může být i významově přesnější, ale z hlediska úspornosti vyjadřování, která je u publicistických textů obvyklá, je méně ekonomické a snižuje stručnost i přehlednost textu. Existuje však i celá řada takových kompozit, která svůj ekvivalent v češtině mají a jejichž užití lze pak často vysvětlit pouze snahou o „modernost“ a „mezinárodnost“ vyjadřování. Leckdy se také stává, že české slovo nesložené bývá z podobných důvodů nahrazeno anglickým kompozitem. Tento jev zřejmě vyplývá z celkové rozdílnosti slovní zásoby české a anglické, v níž se vyskytuje podstatně více složených výrazů než v češtině (ale na druhé straně méně než např. v němčině).

Všechna excerpovaná kompozita odpovídají obecným formálním kritériím. Vystupují jako samostatné lexémy, každé skloňovatelné kompozitum se skloňuje jako jeden celek a všechny formanty jsou připojovány ke kompozitu jako celku, ne k jeho jednotlivým komponentům. Každé kompozitum funguje v českém jazyce v rámci určitého slovního druhu (substantiva, adjektiva, slovesa) a pořadí jednotlivých komponentů musí zůstat vždy zachováno.

Z hlediska formálního postupu skládání rozlišujeme dva typy anglických kompozit:
a) složeniny bez spojovacího elementu, např. cornflakes (corn-0-flakes), turnover (turn-0-over), které představují většinu excerpovaných kompozit;
[123]b) složeniny se spojovacím elementem (submorfem), např. handicap (hand-i-cap), workaholic (work-a-holic).

Ze syntakticko-sémantického hlediska rozlišujeme složeniny
a) koordinační (kopulativní) s komponenty sémanticky rovnocennými, např. cash & carry (koordinativum slučovací) a fifty-fifty (koordinativum reciproční);
b) subordinační, tvořené komponenty determinujícími a determinovanými, např. freeshop a snowboard.

Na pomezí pojetí prefixace a kompozice zůstávají výrazy tvořené komponenty inter- (interview, internet), mega- (megastar, megastore), super- (superbike, superman), ultra- (ultralight) apod.

Z hlediska formálního přizpůsobení češtině můžeme kompozita rozdělit do následujících skupin:
1. složeniny původní, pravopisně neadaptované, nesklonné;
2. složeniny morfologicky adaptované s původním pravopisem;
3. složeniny adaptované pravopisně i morfologicky;
4. hybridní složeniny.

Některá anglická kompozita mohou být řazena i do více výše uvedených skupin, protože se vyskytují v českých publicistických textech jako nesklonná i skloňovatelná (např. interview, pop-star – instr. sg. interviewem, pop-starem). Jiný typ výrazů je představován složeninami, které jsou skloňovatelné, pokud je základním tvarem nom. sg. singulárová forma anglického výrazu (např. nom. sg. blue chip – nom. pl. blue chipy), nebo nesklonné, jsou-li užívány v původní anglické plurálové formě tvořené koncovkou -s (blue chips).[2]

Stejně jako v angličtině i v češtině se vyskytují anglické složené výrazy ve třech grafických podobách, tedy psané bez spojovníku jako dvě samostatná slova (blue chip), se spojovníkem (know-how) nebo dohromady bez spojovníku (cheerleaders).

Původní, pravopisně neadaptovaná anglická kompozita, která řadíme do první kategorie, se v češtině vyskytují v nesklonných formách, nicméně z hlediska potřeby gramatické a syntaktické shody jsou vždy přiřazována k některému z gramatických rodů, případně k více rodům. Mezi jména rodu mužského bývají v češtině řazeny např. složené výrazy after-shave, cash & carry, cash flow, hardcore, homeless, joint-venture, mainframe, off road a on-line (poslední se vyskytuje i jako skloňovatelné). Jako jména rodu ženského se v češtině vyskytují výrazy info-line, Greenpeace, countrymusic, house music, pop-music, world music, playgirl, playmate, power play, road movie a steeplechase. Za jména rodu středního jsou považovány složeniny air-condition (v angličtině se vyskytuje jako sloveso, v češtině má také podobu skloňovatelného jména rodu mužského), interview, rhythm’n’blues, copyright (nacházíme i jako skloňovatelné jméno r. muž.) a press-foyer (druhý [124]komponent byl převzat do angličtiny z francouzštiny). Zároveň jmény rodu mužského a středního mohou být v češtině složeniny interface, new-age a rooming-in, ženského a středního fair-play a všechny složeniny s druhým komponentem tvořeným výrazem show, tedy fashion-show, freak show, one man show, peep show, sex show, talk show apod. Ke všem třem rodům mohou být v češtině řazena kompozita know-how, play off a self image.

V původní anglické plurálové formě jsou v češtině užívány složeniny blue chips, cheerleaders, cornflakes, Euronews, headhunters, investor relations, playgirls, public relations, rolling-news a skinheads.

Mezi morfologicky adaptované složeniny s původním pravopisem jsou řazeny anglické výrazy, které jsou v češtině skloňovatelnými substantivy se zachováním původní grafické podoby obou, případně všech tří komponentů a připojením českých deklinačních koncovek. Mezi morfologicky adaptovaná jména rodu mužského životného řadíme v češtině kompozita bassethound, bodyguard, bookmaker, hardrocker, headhunter, hitmaker, insider, outsider, pitbullterrier, playboy, popstar, skateboarder, skinhead, snowboarder, sparringpartner, streetworker, teenager, windsurfer, woodcrafter a workaholic. Časté jsou také složeniny s druhým komponentem tvořeným výrazem man[3], který však někdy v podobných složeninách získává v angličtině obecný význam a bývá pokládán za semiafix[4]. V češtině se setkáváme s takto tvořenými kompozity bluesman, businessman, frontman, gagman, gentleman, jazzman, pivotman, salesman, selfmademan, showman a sportsman.

Do češtiny integrovaná složená jména rodu mužského neživotného jsou reprezentována výrazy airbag, airbus, air-condition, air-conditioning, air-mail, artrock, background, baseball, bestseller, bigband, bigbeat, billboard, bluesgrass, bluesrock, brainstorming, brainwashing, britpop, caravan, cheeseburger, comeback, copyright, countryrock, crash-test, crossover, dancefloor, deadline, digipack, downtown, eurofighter, evergreen, eye-liner, facelift, freeshop, fundraising, goodwill, gospelsong, grandslam, half-playback, hamburger, handicap, hardrock, hardware, hatchback, hattrick, headhunting, hiphop, homebanking, homefax, homerun, hyperband, hypermarket, infotour, internet, internetworking, intershop, interview, jackpot, jukebox, kickbox, laptop, leadership, liftback, lipstick, mailbox, mainframe, mainstream, make-up, midnight, network, newspeak, newsroom, notebook, overbooking, pacecar, paperback, peoplemeter, pick-up, playback, playlist, popcorn, pop-jazz, pop-song, press-foyer, protestsong, rock’n’roll, roll-on, runway, secondhand, sex-appeal, sexshop, showbusiness, showroom, shutout, skateboard, [125]skateboarding, snack-bar, snakeboard, snowboard, snowboarding, softrap, softrock, software, soundtrack, sportswear, takeover, teamwork, telebanking, teleshopping, tie-break, topspin, turnover, twirlpool, underground, walkman, windsurfing, woodcraft a workshop.

Složená jména rodu ženského jsou reprezentována dvěma výrazy – fairway a runway (druhý výraz může být v češtině přiřazován k mužskému i ženskému rodu).

Od morfologicky adaptovaných anglických kompozit lze pomocí přípon odvozovat další slova. K substantivním odvozeninám patří výrazy s příponami -ař a -ista (windsurfař a windsurfista, podobně také baseballista, skateboardista, snowboardista apod.) a přechýlená substantiva s příponou -ka (frontmanka, pivotmanka, showmanka, sparringpartnerka, teenagerka apod.). Adjektiva mohou být tvořena českými příponami -ový (např. billboardový, countryrockový, grandslamový, headhuntingový, paperbackový), -ský (gentlemanský, showmanský, skinheadský, teenagerský) a -ovaný (např. handicapovaný, interviewovaný). Slovesná kompozita jsou, stejně jako všechna ostatní slovesa odvozená z anglických výrazů, tvořena bez výjimky příponou -ovat (např. handicapovat, interviewovat, windsurfovat apod.).

Za ortograficky a morfologicky adaptovaná anglická kompozita pokládáme takové výrazy, jejichž oba komponenty byly pravopisně adaptovány a které jsou v češtině jako složeniny skloňovatelné. Jako příklady lze jmenovat kompozita bekhend (angl. backhand), brejkbol (breakball)[5], byznysmen (businessman), centrkurt (central court), deblkánoe (double canoe), diskofil (discophile)[6], diskotéka (discotheque), diskžokej (discjockey), džentlmen (gentleman), džezmen (jazzman), florbal (floorball), forhend (forehand), hokejbal (hockeyball), kokakola (Coca-Cola), kornflejky (cornflakes), kreditkarta (credit card), krosček (crosscheck), masmédia (mass media), mečbol (matchball), mejkap (make-up), ofsajd (off side), pejprbek (paperback), plejbek (playback), ralyekros (rallye cross), ranvej (runway), rokenrol (rock’n’roll), sajdkár (sidecar), sajdkárkros (sidecar cross), šoubyznys (showbusiness), tókšou (talkshow). Stejně jako u morfologicky adaptovaných kompozit existují v češtině také substantivní a adjektivní odvozeniny od ortograficky adaptovaných složenin, např. přechýlené substantivum džezmenka a adjektiva masmediální, ofsajdový, pejprbekový, sajdkárkrosový apod.

Ortograficky adaptovaná jsou samozřejmě i kompozita, jejichž jeden komponent zůstává v češtině v původní grafické podobě, nicméně tyto složeniny jsou svým způsobem hybridní, neboť u nich proběhla pravopisná adaptace pouze částečná a jeden z komponentů zůstal neadaptován.

[126]Hybridní kompozita mohou být rozdělena do následujících skupin, v nichž jsou jednotlivé komponenty představovány těmito typy výrazů:
a) ortograficky neadaptovaný anglicismus – český výraz (příp. starší výpůjčka): faxtelefon, technobomba, technošílet (sloveso, hovorový výraz);
b) český výraz (starší výpůjčka) – morfologicky adaptovaný anglicismus: elektrothrash, filmtip, Kinobox, kinoman, krimithriller, Novashopping, psychothriller, radiohit, radiowalkman;
c) český výraz (starší výpůjčka) – nesklonný anglicismus s původním pravopisem: Čundrcountry, pseudostory;
d) původně latinská zkratka akademického titulu – nesklonný anglicismus s původním pravopisem: judrgate;
e) ortograficky adaptovaný anglicismus – nesklonný anglicismus s původním pravopisem: hausparty (houseparty), šouparty (showparty);
f) český výraz (starší výpůjčka) – ortograficky adaptovaný anglicismus: autokempink, autokros, cyklokros, infoservis, kinotéka, motokros, pneupres, radiorekordér, rychlodabing (rychlodabink), spolumanažer, sportkoktejl;
g) český výraz (starší výpůjčka) – substantivní derivace ortograficky adaptovaného anglicismu: autokrosař, cyklokrosař, motokrosař;
h) anglicismus ortograficky neadaptovaný – anglicismus adaptovaný ortograficky i morfologicky: beachvolejbal (beachvolleyball), bigbít (bigbeat), bodyček (bodycheck), bodygard (bodyguard), demoverze (demonstrative version), fit-klub (fit-club), fitness-klub (fitness-club), hamburgr (hamburger), herbalajf (Herbalife), joyrobik (joyrobic), milk-šejk (milk-shake), Penthaus (Penthouse), peoplemetr (peoplemeter), rallyekros (rallyecross), setbol (setball), sexbyznys (sexbusiness), shorttenis (shorttennis), sitkom (situation comedy), softbal (softball), softtenis (softtennis), striptýz (striptease), videoklip (videoclip);
i) ortograficky a morfologicky adaptovaný anglicismus – morfologicky adaptovaný anglicismus s původním pravopisem: byznysman (businessman), fultext (fulltext), gólman (goalman), ofset (off set), servisman (serviceman);
j) ortograficky a morfologicky adaptovaný anglicismus – český výraz (starší výpůjčka): džezgymnastika, ekoautobus, ekomotor, klipparáda;
k) anglicismus s původním pravopisem – český výraz (starší výpůjčka): fitcentrum, grungestyl, hitparáda, jazzgymnastika, oldparáda, skiakrobacie.

Jak je z předchozího textu zřejmé, původních, formálně adaptovaných i hybridních anglických kompozit se v české slovní zásobě vyskytuje skutečně velmi mnoho (a trend, který zaznamenáváme, je navíc ještě vzestupný). Často je to právě publicistika, která má velký podíl na zavádění nových anglicismů do češtiny. Otázka vhodnosti užití většiny z nich je v řadě konkrétních případů diskutabilní, zásadou by se však měla stát funkčnost a srozumitelnost těchto výrazů pro co nejširší veřejnost, tedy nejen pro úzký okruh odborníků v určitém oboru, případně školených anglistů.


[1] Viz také J. Rejzek, K formální adaptaci anglicismů, NŘ 76, 1993, s. 26–30; D. Svobodová, Anglické výrazy v českém publicistickém stylu, NŘ 79, 1996, s. 99–102.

[2] Viz také Z. Sochová, B. Poštolková, Co v slovnících nenajdete, Praha 1994.

[3] Komponent man bývá v češtině adaptován buď v podobě man (např. frontman, pivotman, superman, byznysman, gólman), nebo v podobě men, což je původní anglická forma množného čísla, nicméně z hlediska výslovnosti více odpovídá původní anglické výslovnosti s tzv. širokým e, které v češtině neexistuje (např. bellmen, byznysmen, džentlmen, džezmen, šoumen apod.).

[4] Viz P. Štekauer, Essentials of English Linguistics, Prešov 1993.

[5] Komponent -ball může být graficky adaptován ve dvou tvarech, a to -bal a -bol. Tento jev je nejčastěji způsoben tím, zda se bere za základ adaptované grafické podoby původní grafická podoba anglická (ball, graficky adaptováno jako -bal – např. basketbal, florbal, hokejbal, softbal, volejbal), nebo původní anglická výslovnost ([ból] – v češtině tedy -bol, např. brejkbol, mečbol, setbol).

[6] Viz také I. Bozděchová, Diskosloženiny, NŘ 76, 1993, s. 103–104.

Naše řeč, volume 82 (1999), issue 3, pp. 122-126

Previous Jana Hoffmannová: Pragmalingvistický pohled na dopisy Karla Čapka

Next Stefan M. Newerkla: Jazyk vybraných domovských stránek českých studentů a mladých absolventů vysokých škol v síti ‘World Wide Web’

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1