Časopis Naše řeč
en cz

Ochucené majonézy

Ludmila Uhlířová

[Short articles]

(pdf)

-

Tvorba obchodních názvů výrobků se děje téměř vždy bez přímé spoluúčasti jazykovědců, a to velmi často slovotvornými postupy jinak v jazyce neobvyklými, až nestandardními. Stane-li se, že je po čase jazyková poradna Ústavu pro jazyk český požádána o výklad nějakého obchodního názvu, popřípadě o srovnání dvou názvů podobně znějících, může nabídnout jen více či méně pravděpodobnou hypotézu. Příkladem doložitelným z korespondence jazykové poradny jsou názvy ochucených majonéz Majolka, Krenoma, Rajoneza, Majonka a Majolenka, související – každý poněkud jiným způsobem – se slovem majonéza. První tři jsou doloženy v lexikálním archivu ústavu excerpty z denního tisku z r. 1957, kdy byly tyto výrobky uvedeny na trh; zbývající dva pojmenovávají výrobky zcela nové.

Krenomu ani Rajonezu (v našich dokladech se Rajoneza píše s krátkým e) si, pokud vím, už dávno v obchodě nekoupíme, ale názvy obou zasluhují pozornost právě jako doklady toho, jak specifické mohou být slovotvorné postupy u názvů výrobků. U názvu Krenoma první dvě slabiky napovídají, že šlo o křenovou majonézu, avšak hlásku ř nahradila zřejmě kvůli libozvučnosti hláska r. Třetí slabika, ma, je totožná s první slabikou slova majonéza. Lze tedy soudit, že tento název vznikl na principu skládání počátečních slabik (dvou + jedné) z předpokládaného dvouslovného pojmenování výrobku, spolu s úpravou hláskoslovnou. Naproti tomu název Rajoneza je utvořen na principu hláskové obměny počátku slova majonéza, motivované přídavným jménem rajský, či rajčatový (?), a využívající přitom stejného sledu dvou hlásek, aj, ve slově motivujícím i motivovaném.

Majolka, na rozdíl od Krenomy a Rajonezy, je na našem trhu stálicí. Kdo však název Majolka vymyslel a proč tenkrát pojmenoval nový výrobek právě takto, už asi přesně nezjistíme. Můžeme však název porovnat s podobně znějícím názvem nového výrobku, totiž Majonka, a pokusit se odpovědět alespoň na otázku, zda můžeme předpokládat, že Majolka a Majonka jsou odvozeny ze stejného slovního základu.

Souvislost názvů Majolka a Majonka s majonézou nás dovede k francouzskému mayonnaise, resp. mahonnaise a z Francie dále do města Mahon na Baleárských ostrovech. Právě podle tohoto přístavu byla prý majonéza, tedy vlastně „mahonská“, „majonská“ omáčka (či krém?) pojmenována. Do Francie se rozšířila v druhé polovině 18. stol., a to pravděpodobně v souvislosti s dobytím Mahonu francouzskými vojsky r. 1756. Tento původ majonézy shodně uvádějí jako pravděpodobný velké francouzské a anglické výkladové slovníky. Pro naše porovnání z toho vyplývá důležitý poznatek, že hláska n nesporně patří k původnímu slovotvornému základu slova, zatímco hláska l k němu nepatří. Hlásku n zachovává Majonka. Majonka tedy mohla být odvozena od slovního základu majon- příponou -ka, která je v dnešní češtině velmi produktivní. Naproti tomu v názvu Majolka původní slovní základ zachován není, zbyla z něj po vypuštění hlásky n jen jeho část, majo-. Dále: Přípona -lka sice v češtině existuje, ale užívá se jí k odvozování [222]slov jiných významů. Tvoří se s ní[1] především jména činitelská, typ parádilka. Pokud jde o jména prostředků, uplatňuje se zcela ojediněle; doložena je pouze u slovesných základů s minulým kmenem na -i-, např. hustilka, drobilka, násobilka, nebo na -a-, např. snovalka, stálky, popř. u jmen, která lze pojímat primárně jako jména nositelů vlastnosti, např. čoudilka. Jako výjimečná a neproduktivní je přípona -lka doložena ještě ve slově jazylka. U jídel a různých potravinářských či kuchařských výrobků, polévek, nápojů atd., které tvoří relativně vyhraněnou sémantickou skupinu, se přípona -lka neuplatňuje, což lze ověřit i nahlédnutím do retrográdních slovníků češtiny.[2] Proto nelze jednoznačně tvrdit, že název Majolka vznikl odvozením z okleštěné části slovního základu majo- náhodným užitím přípony -lka. Mohl vzniknout i jinak. Svou roli tu mohla sehrát například zvuková asociace s českým slovem majolenka. Hlásková stejnost první části obou slov mohla vést k vypuštění hlásek -en- ze slova majolenka, které ovšem má význam úplně jiný; majolenka, majolena (z domácké podoby vlastního jména Magdalena) označuje hezkou, zdravou, kyprou ženu. V této souvislosti stojí za zmínku, že právě slovo majolenka zřejmě inspirovalo rovněž jiného výrobce majonéz. Je obsaženo v názvu Hellmann’s Majolenka.

Bylo by jednostranné posuzovat obchodní názvy výrobků jenom z hlediska slovotvorného. Relevantní je nepochybně i chronologie jejich vzniku. Z hlediska právního pak je velmi důležitá otázka zaměnitelnosti nově tvořeného názvu s podobně znějícími již existujícími názvy příbuzných výrobků. K této otázce jsme však jako lingvisté zatím schopni říci obecně jen velmi málo. Zaměnitelnost slov zajisté není pojem, který by byl lingvisticky definovatelný pomocí menšího či většího počtu totožných, anebo naopak různých hlásek.

Obchodní názvy potravinářských i jiných výrobků jsou předmětem lingvisticské analýzy zatím spíše vzácně;[3] v dnešní době jde ovšem o téma lingvisticky i společensky aktuální.


[1] Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen, Academia, Praha 1967, s. 760 a dále s. 239 a s. 255.

[2] Slovo kořalka nepředstavuje výjimku. Pochází z pol. gorzalka, od gorzeć ‚hořet’. Viz V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968.

[3] Tím cennější jsou příspěvky, které byly tomuto tématu věnovány v NŘ. Viz A. Hovorková, Vlastní jména a apelativizované názvy výrobků v češtině, NŘ 71, 1988, s. 68–75, a M. Knappová, Názvy výrobků z hlediska funkčního a jazykového, NŘ 75, 1992, s. 113–119.

Naše řeč, volume 77 (1994), issue 4, pp. 221-222

Previous Emanuel Michálek: K novým pohledům na dávné heslo Pravda vítězí

Next Jiří Rejzek: Kraksna

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1