Životní jubileum Marie Těšitelové

Věra Vlková

[Reviews and reports]

(pdf)

-

V dubnu letošního roku se PhDr. Marie Těšitelová, DrSc., dožívá významného jubilea 70 roků. Z nich více než polovinu zasvětila jazykovědě, především však kvantitativnímu zpracování lingvistických údajů. To bylo právě v uplynulém desetiletí završeno rozsáhlým a všestranným kvantitativním i kvalitativním popisem současné češtiny. Práce vzniklé v rámci oddělení matematické lingvistiky Ústavu pro jazyk český ČSAV, které M. Těšitelová vedla od r. 1967 do r. 1985, tak nejlépe dokládají nejen zaměření jubilantky, její kvality vědecké i organizační, nesmírnou píli a iniciativu, ale i její významné postavení v oboru, v jehož čele stojí již několik desítek let a který dokázala dovést na úroveň, která je oceňována i v měřítku mezinárodním.

Vědecká aktivita M. Těšitelové byla široce a všestranně rozebrána již před deseti lety u příležitosti jejích šedesátin[1] a jen těžko bychom nalezli oblast, [152]jíž se nedostalo náležitého zhodnocení a ocenění. Nechme proto promluvit jubilantku samu, která se v souvislosti s úvahami nad bibliografií kvantitativní lingvistiky za léta 1962—1982 zamyslela i nad vývojem naší kvantitativní lingvistiky od studia dílčích jevů na jednotlivých jazykových rovinách až k pracím syntetickým, které dílčí výsledky kvantifikace na jednotlivých rovinách konfrontují a uvádějí do souvislostí, a nad výsledky a postavením, jichž tato disciplína dosáhla: „Bibliografie kvantitativní lingvistiky podle mého názoru i dokládá, že naše kvantitativní lingvistika zaujímá významné místo v oboru a snese srovnání se světovou kvantitativní lingvistikou, že stála a stojí v ní na předním místě. Přispěla nejen k prohloubenému popisu češtiny, ale i k rozvoji kvantitativní lingvistiky vůbec rozpracováním základních metodologických problémů v oblasti lexika, gramatiky a v poslední době i sémantiky.“[2]

Ohlédněme se teď alespoň ve stručnosti za posledním desetiletím vědecké činnosti M. Těšitelové, které přineslo bohatou žeň podloženou dlouhodobým výzkumem.

Komplexní kvantitativní výzkum současné spisovné češtiny zpracovávaný od sedmdesátých let v oddělení matematické lingvistiky Ústavu pro jazyk český ČSAV pod vedením M. Těšitelové byl završen sérií kolektivních publikací, které byly vydávány jako interní tisk Ústavu pro jazyk český v řadě Linguistica. Jde jednak o frekvenční slovníky odborné češtiny a věcného stylu (navazující na frekvenční slovníky současné české publicistiky a administrativy z r. 1980),[3] jednak o kvantitativní charakteristiky zkoumaných stylů, které shrnují, analyzují a interpretují výsledky kvantitativní analýzy z oblasti slovní zásoby, morfologie a syntaxe a jsou rovněž doplněny řadou tabulek a grafů.

Práce se opírá o korpus věcného stylu v rozsahu 540 000 slov, který zahrnuje 180 000 slov (33 %) z funkčního stylu publicistického, 300 000 slov (56 %) ze stylu odborného a 60 000 slov (11 %) z administrativního stylu. Materiálovou jednotku tvoří text, tj. 3 000 slov souvislého textu. Z toho na psané projevy připadá 75 % a na projevy mluvené 25 %.

Ze stejného materiálu vychází i monografie Kvantitativní charakteristiky současné češtiny (Praha 1985), která je kolektivním dílem pracovníků oddělení matematické lingvistiky (H. Confortiové, J. Králíka, M. Ludvíkové, I. Nebeské a L. Uhlířové) vzniklým pod vedením M. Těšitelové. Je doplňkem [153]Mluvnice češtiny. Představuje první soubor kvantitativních charakteristik všech rovin současného českého jazyka (fonologické, grafematické, lexikální, morfologické a syntaktické), a to jak v kontextu domácím, tak i v kontextu světovém. Tato práce je shrnutím výsledků v oblasti kvantitativní lingvistiky především za předchozích dvacet let, ale i některých dosavadních výsledků české kvantitativní lingvistiky vůbec.

Vedle děl a studií zaměřených teoreticky a určených odborným uživatelům vychází ze stejného materiálového korpusu i popularizující výklad určený širší veřejnosti,[4] který je dílem téhož autorského kolektivu. Autorům se tu podařilo seznámit zajímavou formou širší veřejnost s vybranými problémy kvantitativního popisu jazyka.

M. Těšitelová se významnou měrou podílela i na zpracování retrográdního frekvenčního slovníku slov a gramatických tvarů současné češtiny,[5] který představuje speciální typ retrográdního slovníku — frekvenční, jenž nemá obdoby.

Souběžně s těmito stěžejními pracemi, spolu s promýšlením principů jejich zpracování, s podrobnějším a prohloubenějším rozpracováváním výsledků zkoumání a se zvažováním způsobů a možností využití těchto prací vznikla i dlouhá řada dílčích studií a statí, které byly publikovány v domácích i zahraničních lingvistických časopisech. Jubilantka se v nich postupně zaměřuje jednak na podrobnější zpracování a interpretaci údajů získaných při kvantitativním výzkumu současné češtiny, přičemž věnuje zvláštní pozornost charakteristice jednotlivých funkčních stylů, zejména tzv. věcného stylu. Vedle toho pak věnuje pozornost jak dílčím otázkám a problémům z oblasti kvantitativní lingvistiky, tak i jistému bilancování v podobě souhrnných přehledů a hodnocení práce v této oblasti.[6] Vezmeme-li v úvahu i řadu příspěvků příležitostných, recenzí aj., dospíváme ke kvantitě více než úctyhodné, která je podložena kritickým přístupem s vysokou odbornou kvalitou.

Práce z posledních let ukazují, že M. Těšitelová i nadále rozšiřuje rozsah svého výzkumného zaměření směrem k všestrannějšímu a komplexnějšímu popisu jazyka ve všech jeho složkách a rovinách. V rámci toho soustřeďuje stále intenzívněji svou pozornost na problematiku kvantifikace v oblasti sémantiky.[7]

[154]Svou celoživotní práci shrnuje jubilantka v anglicky psané monografii Quantitative Linguistics, která má vyjít právě v letošním roce péčí nakladatelství John Benjamins Publishing Company. Podává v ní charakteristiku naší i světové kvantitativní lingvistiky a ukazuje její přínos k lingvistickému bádání vůbec.

Její současné úsilí se zaměřuje na ty oblasti kvantitativní lingvistiky, jimž se zatím v dostatečném rozsahu nestačila věnovat. Tak postupně vznikají jednotlivé studie — kapitoly z české kvantitativní lingvistiky. Jako příklad můžeme uvést studii O frekvenci slov v monologu a dialogu, která je připravena pro publikování ve Slově a slovesnosti.

V ohlédnutí za posledním desetiletím v činnosti M. Těšitelové by nemělo chybět ocenění její dlouholeté redaktorské práce ve Slově a slovesnosti (34 let), jíž věnovala nevyčíslitelné množství času a energie, její práce v Jazykovědném sdružení i v řadě odborných výborů a komisí. I ta nese pečeť jejího širokého rozhledu, rozsáhlé odborné erudice i kritické náročnosti.

Dílo, které dnes za M. Těšitelovou stojí, hovoří samo za sebe. Je to dílo, z něhož se můžeme stále učit, těžit z něho a tvořivě je domýšlet. A přitom je to dílo otevřené, které naznačuje, že tato vyhraněná vědecká osobnost nám má ještě mnoho co říci.

---

[1] V. Šmilauer, Kvantitativní lingvistika a Marie Těšitelová, NŘ 64, 1981, s. 195—201; J. Petr, K životnímu jubileu Marie Těšitelové, SaS 42, 1981, s. 68—73; J. Kořenský, Životní jubileum dr. Marie Těšitelové, DrSc., Jazykovědné aktuality 18, 1981, s. 41—42; srov. též J. Petr, M. Tylová, Marie Těšitelová. Bibliografický soupis, Praha 1986.

[2] Nad bibliografií kvantitativní lingvistiky za léta 1962—1982, SaS 47, 1986, s. 240.

[3] M. Těšitelová a kol., Frekvenční slovník současné české publicistiky, Praha 1980; Frekvenční slovník současné české administrativy, Praha 1980; Frekvenční slovník současné odborné češtiny, Praha 1982; Frekvenční slovník češtiny věcného stylu, Praha 1983.

[4] M. Těšitelová a kol., O češtině v číslech, Praha 1987.

[5] M. Těšitelová, J. Petr, J. Králík, Retrográdní slovník tvarů adjektiv v současné češtině, Praha 1985, interní tisk Ústavu pro jazyk český; M. Těšitelová, J. Petr, J. Králík, Retrográdní slovník současné češtiny, Praha 1986.

[6] Srov. např.: Ke kvantitativní analýze textu, SaS 42, 1981, s. 1—8; K jazyku věcného stylu z hlediska kvantitativního, SaS 44, 1983, 275—283; O kvantitativní analýze češtiny s pomocí moderní výpočetní techniky, NŘ 67, 1984, s. 47—50; K využití statistických metod v kombinaci s retrográdním uspořádáním jazykových jednotek, SaS 46, 1985, s. 109—118; O češtině současné administrativy, NŘ 70, 1987, s. 21—29; O využití výsledků kvantitativní lingvistiky, NŘ 70, 1987, s. 225—236, aj.

[7] Ke kvantifikaci významu v oblasti lexika, Jazykovedné štúdie 16, 1981, s. 185—188; Ke kvantifikaci v oblasti sémantiky (substantiva) I, SaS 49, 1988, s. 81—100; Ke kvantifikaci v oblasti sémantiky (adjektiva) II, SaS 50, 1989, s. 97—108.

Naše řeč, volume 74 (1991), issue 3, pp. 151-154

Previous Marie Čechová: Významné jubileum slovenské i české jazykovědy

Next Ivan Lutterer: Jubilující Adolf Kamiš