Péče o jazyk na Kubě

Slavomíra Ježková

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Je dobrou tradicí českých jazykovědných periodik,[1] že informují své čtenáře o řešení jazykových otázek (teoretických i praktických) v jiných zemích.

V současné době se také zvyšuje péče o jazykovou kulturu na Kubě. Je vedena dvěma směry. Jednak je zaměřena na širokou veřejnost, jednak se soustřeďuje na vysokých školách. Cílem prvního směru je (vedle popularizace výsledků lingvistického bádání) zlepšit jazykové znalosti získané ve škole a odstranit přetrvávající chybné návyky. Na vysokých školách se ve sbornících, příp. časopisech, publikují teoretické statě věnované především znakům kubánské varianty španělštiny.[2]

Obdobou časopiseckých jazykových koutků (publikovaných např. v týdeníku Čs. rozhlas) jsou sloupky, které Kubánci nacházejí např. v Granmě, Bohemii aj.

Deník Komunistické strany Kuby Granma věnuje pozornost kubánské španělštině psané i mluvené. Pravidelně uveřejňuje rubriku Del lenguaje … (O jazyce …). Příspěvky se zabývají otázkami pravopisnými, morfologickými, syntaktickými. Největší pozornost je však věnována lexikální stránce současného jazyka. Čtenáři zde nacházejí nejen pouhé stručné vysvětlení významu cizích slov nebo termínů, jež se běžně nepoužívají (exergo), ale i informace o polysémních slovech, o nabývání [157]nových významů některých slov (acceder), o náhradě termínů převzatých z cizích jazyků — většinou z angličtiny — termíny španělskými (např. špan. contenedor místo angl. container). Uvádějí se dvojice slov lišících se stylistickým zařazením, např. odborný termín a jeho „neodborný ekvivalent“ (cuadrupedia × gateo, tj. lezení po čtyřech × batolení).

Značná pozornost je věnována chybně užívaným dvojicím slov, především sloves (posponer × aplazar). U sloves se zdůrazňuje také správná předložková vazba, příp. nutné doplnění předmětem (discrepar de, dar inicio a místo nevhodného discrepar, dar inicio).

Vysvětlují se mylné názory na užívání některých slov vyvolané skutečností, že ve španělštině existují lexikální rozdíly způsobené mj. velkou geografickou rozlohou, na níž se tohoto jazyka užívá. Nejde jen o existenci či neexistenci slov vyskytujících se v tom či onom regionu, nýbrž i o frekvenci slovotvorných postupů, používaných sufixů atp. (tendente-tendiente).

Autoři jazykových koutků reagují také na nespisovné tvary sloves, zvláště neosobního a neměnného tvaru hay, jež bývá chybně časován v singuláru i plurálu. Naopak, pod dojmem kritiky, že Kubánci „polykají“ koncová -s, nacházíme nesprávně tvořené tvary druhé osoby jedn. č. oznam. způs. min. času. Objevují se v písmu i ve výslovnosti a jsou oprávněně kritizovány (fuistes místo fuiste).

Předmětem kritiky je i používání slov, jež jsou bez bližšího určení významově prázdná. Jako takové se hodnotí v mluvené španělštině substantivum situación. Naopak u jiných substantiv je další doplňování a upřesňování nadbytečné (jen período místo período de tiempo).

Příspěvky Státního výboru pro normalizaci (Comité Estatal de Normalización) umožňují kromě jazykových informací šířit i všeobecně odborné znalosti. Jsou kritizovány „kubánské“ podoby jednotek, jako jsou např. wattio, hertzio (místo watt, hertz). Správný tvar doprovázejí údaje o objevitelích, na jejichž počest byly příslušné jednotky pojmenovány.

Na základě dosud uveřejněných jazykových koutků můžeme konstatovat, že příspěvky jsou projevem snahy prohloubit a zdokonalit znalosti mateřského jazyka Kubánců; dokládají také snahu přispět ke zvýšení úrovně jazykového projevu vůbec. O tom svědčí i delší popularizační články věnované vzniku španělštiny, příbuzným románským jazykům, normalizačním zásahům, jež byly v historickém vývoji španělštiny zaznamenány od r. 1492, kdy byla publikována první Nebrijova Gramática castellana.

O výsledcích prací kubánských lingvistů jsou naši hispanisté informováni jak přímo (byli nebo jsou školiteli kubánských aspirantů, podíleli se nebo se podílejí na lexikologických, fonetických výzkumech přímo na Kubě, např. prof. Dubský, doc. Tichý, dr. Kullová), tak nepřímo na různých mezinárodních jednáních. I. mezinárodní kolokvium o iberoamerické jazykovědě v Lipsku 1985 názorně dokumentovalo pomoc socialistických zemí kubánské jazykovědě. Záslužnou činnost rozvíjí též Klub moderních filologů při ČSAV. Umožňuje kubánským lingvistům i čs. hispanistům, aby vzájemně porovná[158]vali současný stav a perspektivu daných jazykových skupin a aby seznamovali veřejnost s výsledky svých výzkumů.

---

[1] Kromě informací o jazykových problémech v socialistických zemích připomeňme např.: A. Krejzová, O francouzském „jazykovém zákonu“, NŘ 59, 1976, s. 175—196; M. Nováková, Některé otázky normy a kodifikace francouzštiny, NŘ 63, 1980, s. 26—39; F. Daneš, Kanadský soubor prací o jazykové normě, SaS 47, 1986, s. 340—341.

[2] Např. Havanská univerzita vydává časopis nazvaný Revista de la Universidad de La Habana, Universidad de Oriente vydává Santiago, Las Villas Islas. Ústav podobný Ústavu pro jazyk český na Kubě založen nebyl.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 3, pp. 156-158

Previous Otakar Šoltys: 55. a 56. svazek Spisů PF v Ostravě

Next Radoslav Večerka: Životní jubileum Jana Chloupka