Časopis Naše řeč
en cz

Apelativum církviště

Libuše Olivová-Nezbedová

[Short articles]

(pdf)

-

V pomístních jménech jsou zachována mnohá apelativa, která starší ani novější slovníky nezachycují. Jedním z nich je slovo církviště, které nezaznamenávají ani lexikální archívy Ústavu pro jazyk český ČSAV (dále ÚJČ). Toto apelativum je doloženo v pomístním jménu Na církvišti, což je název lesa v obci Třebohostice, okr. Strakonice (viz Soupis pomístních jmen pro Třebohostice, Archív pomístních jmen onomastického úseku ÚJČ). Tak jako hradiště je ‚místo, na němž stojí n. stával hrad‘ (srov. Příruční slovník jazyka českého), církviště je ‚místo, na němž stávala církev, tj. kostel‘. Apelativum církev ve významu ‚chrám, kostel‘ má ještě Jungmannův Slovník česko-německý a Kottův Česko-německý slovník I (s. 134); Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého uvádějí však jen význam ‚pravoslavný kostel‘. Staročesky cierkev, cěrekev znamenalo ‚dřevěný chrám‘. V Čechách se toto apelativum uchovalo v názvech obcí Dolní Cerekev, Horní Cerekev a Nová Cerekev, ve zdrobnělé podobě pak Cerekvice nad Bystřicí a Cerekvice nad Loučnou, na Moravě Cerekvička (viz A. Profous, Místní jména v Čechách a L. Hosák—R. Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku).

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 1, p. 56

Previous Eva Macháčková: Doklad správnosti postupu, nebo doklad o správnosti postupu?

Next Libuše Kroupová: K pomnožným podstatným jménům v současné češtině