Časopis Naše řeč
en cz

Doklad správnosti postupu, nebo doklad o správnosti postupu?

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

Je obecně známo, že při změně (tzv. translaci nebo transformaci) slovesa v dějové jméno dochází u sloves s vazbou se 4. p. (poslouchat desku, hledat cestu) vždy ke změně vazby. Obvykle se mění 4. pád ve 2. pád: poslech desky, hledám cesty. Jen vzácněji se mění akuzativní vazba ve vazbu předložkovou:[1] nenávidět toho člověka — nenávist k tomu člověku. (U slova nenávist je možná i vazba s 2. pádem; ta však nevyjadřuje předmět nenávisti, nýbrž proživatele citu: nenávist toho člověka. Předmět nenávisti lze vyjádřit předložkovou vazbou: nenávist k tomu člověku.)

Zatímco 4. pád se mění, předložkové [56]pády zůstávají povětšinou zachovány. Platí to např. o slovesech pravení a myšlení,[2] u nichž se předložkovým pádem obvykle vyjadřuje téma hovoru, myšlení: bavit se, hovořit, vyprávět, svědčit o čem. Stejně se vyjadřuje téma hovoru i u odvozených substantiv: hovor, vyprávění, přemýšlení, svědectví o čem. Nejúplněji se ovšem téma hovoru vyjadřuje předložkovým pádem zájmena to a vedlejší větou: Hovořili jsme o tom, kam pojedeme na dovolenou (jak strávíme dovolenou), co budeme dnes dělat → Hovořili jsme o práci, o dovolené, o dnešním programu apod.

Předložkový pád (o+6. p.) se tedy stává obvyklým tvarem pro vyjádření tématu hovoru nebo myšlení a proniká někdy i k substantivům, která od původu takovou vazbu nemají. Tak např. substantivum doklad mívá dnes vedle vazby s 2. pádem, která odpovídá vazbě slovesa se 4. pádem (Tato práce dokládá správnost postupu), i vazbu s tímto předložkovým pádem. Můžeme tedy říci jak Tato práce je významným dokladem správnosti postupu, tak i Tato práce je významným dokladem o správnosti postupu (jako svědčí o…).

Obě vazby — genitivní i předložkovou — můžeme považovat za vhodné. Užije-li se předložkového pádu, přibližuje se slovo doklad např. substantivu svědectví. Dvojí vazbu mají i některá jiná substantiva jako např. důkaz (důkaz neviny — důkaz o nevině).

Substantivum doklad někdy ztrácí zcela svůj dějový význam (srov. např. spojení osobní doklady). Při vytrácení dějového významu může docházet i ke změně vazby. Vedle vazby genitivní může mít pak slovo doklad i vazbu s předložkou na + 4. pád. Přibližuje se tak slovu příklad: Našli jsme několik dokladů, příkladů na tento jev (vedle dokladů tohoto jevu). Vazba s předložkou o však v tomto případě není možná.


[1] Srov. k tomu např. A. Jirsová, Vazby u dějových podstatných jmen označujících duševní stavy, NŘ 52, 1969, s. 73—81; J. Novotný, Valence dějových substantiv v češtině. Sborník ped. fak. v Ústí nad Labem, řada bohemistická, 1980, s. 6—131.

[2] Viz o nich blíže F. Daneš, Z. Hlavsa a kol.: Větné vzorce v češtině, Praha 1981.

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 1, pp. 55-56

Previous Nora Obrtelová: Windsurfing

Next Libuše Olivová-Nezbedová: Apelativum církviště