Časopis Naše řeč
en cz

Poznámka k druhému vydání Hubáčkovy knihy O českých slanzích

Jiří Nekvapil

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Nebývá v našich podmínkách obvyklé, že kniha s lingvistickou problematikou se v rozpětí dvou let dočká druhého vydání. Došlo-li k tomu u knihy Jaroslava Hubáčka O českých slanzích (Profil, Ostrava 1979, 1981), je třeba její čtenářský úspěch přičíst skutečnosti, že autor zpracoval přístupným způsobem jazykovou tematiku přitažlivou, ale zároveň i nesporně aktuální. O tom svědčí mimo jiné zvýšená pozornost, která se věnuje problematice slangů v poslední době (například v Plzni r. 1980 proběhla už druhá konference věnovaná speciálně této problematice[1]). Je třeba se také zmínit o tom, jaký široký recenzentský ohlas vyvolalo už první vydání zmíněné knihy.[2]

V naší poznámce chceme upozornit na nejdůležitější změny, které Hubáček (zčásti i pod vlivem publikovaných recenzí) v druhém vydání provedl.

1. Nepracuje se už s termínem obecný slang, ale používá se termínu interslang.

2. Ve shodě s praxí Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost nejsou už hodnocena hybridní kompozita typu autodílna jako slangová.

3. Za popis železničářského slangu je zařazeno několik souvislých mluvených projevů, majících demonstrovat výskyt slangových železničářských výrazů v různých kontextech (o takovém přístupu se volalo na zmíněné konferenci v Plzni r. 1980, např. v referátu S. Utěšeného a ve společném referátu K. Králíkové a P. Sgalla).

4. Nově je zařazen slang zaměstnanců textilního průmyslu.

5. Více pozornosti je věnováno vojenskému slangu, a to jak po stránce teoretické, tak pokud jde o množství výrazů.

6. Přepracována je část o divadelním slangu.

7. Několikanásobně jsou rozšířeny ukázky slangu pracovníků televize a rozhlasu.

[102]8. Podstatně je rozšířena část o slangu policejním (tím ovšem dost ostře vyvstala otázka vztahu tohoto slangu k slangu vězeňskému).

9. Řazení jednotlivých slangů je poněkud odlišné.

10. Je doplněna nová odborná literatura.

11. Za největší přínos nového vydání je třeba považovat rejstřík slangových výrazů, který značně napomůže praktickému využití knihy (například pro potřeby překladatelů).

Celkově můžeme konstatovat, že jisté přepracování knihy O českých slanzích bylo rozhodně ku prospěchu věci.[3] Budeme-li s knihou Jaroslava Hubáčka pracovat, budeme dávat přednost vydání z r. 1981.


[1] Viz zprávu S. Utěšeného v SaS 42, 1981, s. 347—349.

[2] Viz SaS 41, 1980, s. 343—345; NŘ 64, 1980, s. 257—261; JA 17, 1980, s. 34—36; ČJL 30, 1979—1980, s. 464—466.

[3] I když autor samozřejmě nemohl z technických důvodů zareagovat na další připomínky adresované prvnímu vydání.

Naše řeč, volume 65 (1982), issue 2, pp. 101-102

Previous Alexandr Stich: Výslovnostní kodifikace přejaté slovní zásoby

Next Jan Petr: Řeka Němen, blízko Němenu, nebo Němnu