Je každá generace pokolením?

Běla Poštolková

[Short articles]

(pdf)

-

Slovo generace je v české slovní zásobě dávno vžité. Známe je velmi dobře ze spojení generace našich babiček, nastupující generace, mladá básnická generace aj., kde označuje lidi přibližně téhož stáří čili jedno pokolení. Může mít rovněž význam časového úseku (asi třiceti let), např. ve větě: Byl mezi nimi rozdíl celé generace. Běžně užíváme i přídavného jména generační, např. ve spojeních generační problémy, rozpory a pod.

Podstatné jméno generace je latinského původu. V latině má podobu generatio a je odvozeno od slovesa generare, tj. ‚plodit‘. Prvotně znamenalo substančně pojatou činnost, teprve sekundárně (ale již v latině) nabylo metonymickým přenesením významu ‚pokolení‘. V některých jazycích má další odvozený význam ‚tvoření‘, ‚vyrábění‘. S ním souvisí např. lingvistický termín generování vět, tj. vytváření podle jistých pravidel a technický termín generátor jako zařízení k výrobě plynu nebo elektrického proudu.

Se zavedením výpočetní techniky se rozšířilo užívání slova generace ve spojeních počítače první, druhé, třetí, tříapůlté, čtvrté, ba i páté generace. Tímto označením se rozumí určitý vývojový stupeň, fáze či charakteristická etapa ve vývoji počítačů, spočívající zejména v použití stavebních prvků jistého druhu a jisté vnitřní organizace. Zpravidla se k první generaci řadí počítače elektronkové, k druhé generaci počítače tranzistorové. Třetí generace se vyznačuje integrovanými obvody, multiprogramováním a rodinami počítačů, pro čtvrtou generaci je charakteristické zejména značné zmenšování rozměrů a zvyšování rychlosti operací.

Termín generace není sice obsažen v československé státní normě, ale ve výpočetní technice jde o označení zcela vžité a v příručkách běžně užívané. Spojení druhá, třetí nebo čtvrtá generace se však užívá i o jiných zařízeních než o počítačích.

V novinách a v časopisech najdeme např. doklady tohoto typu: bezvřetenový dopřádací stroj druhé generace, letoun tzv. druhé generace, nová generace velkostrojů pro těžbu paliv, přístroje třetí generace, kontejnerová loď druhé generace nebo elektronkový mikroskop čtvrté generace. V těchto případech jde spíše o analogii, o jisté „módní“ přenášení z oblasti počítačů na jiná technická zařízení. Jak dosvědčují odborní konzultanti, nevychází v těchto případech citované označení z přesného technického roztřídění, jako je tomu u počítačů. Bylo by proto lépe mluvit o novém nebo zlepšeném typu výrobku, o zdokonalené konstrukci nebo součásti.

Shrneme-li tedy, můžeme říci: Zatímco u lidí znamená generace totéž co pokolení, u počítačů se slova generace užívá ve významu ‚jistý charakteristický vývojový stupeň‘.

Naše řeč, volume 63 (1980), issue 3, p. 168

Previous Eva Macháčková: Názvy automobilů

Next Pavel Jančák: K interdialektickému vývoji mluvy západočeských měst