Přemyslovci

Emanuel Michálek

[Short articles]

(pdf)

-

Přemyslovci jsou prvním historicky dosvědčeným panovnickým rodem v Čechách, ale jejich rodové jméno je doloženo až v době nové. Objevuje se v češtině obrozenské od počátku třicátých let[1] např. u Vinařického, Palackého, Máchy, Tyla, Pelikána aj. Někteří autoři, jako Palacký, Kamenický, užívali rovněž podoby Přemyslovici (vedle Přemyslovci). Jméno Přemyslovci bylo vytvořeno podle starších jmen tohoto typu, jako jsou Vršovci, které je vedle staršího a v staré češtině do r. 1500 častějšího Vršovici doloženo již v některých mladších rukopisech Dalimilovy kroniky, jako je rukopis Vídeňský z konce stol. 14. a Lobkovický z polovice století 15.[2] Snad může překvapit, že není název našeho prvého panovnického rodu doložen v jazyce starém. Ale jména typu Vršovici, Vítkovici měla umožnit rozlišování označovaných rodin od rodů jiných a toho u vládnoucí dynastie třeba nebylo, ta se odlišovala dost už od 11. stol. svým v celém státě jedinečným postavením. Další rozdíl mezi Přemyslovci a jinými předními rody tkvěl v tom, že družina vládnoucí dynastie zahrnovala nejen příslušníky vlastního rodu, ale i členy jiných předních rodů v zemi, v starší době např. Vršovce. Konečně nebylo bez významu patrně ani to, že za praotce vládnoucího rodu byl považován spíše Čech prostřednictvím Libuše a Kroka, než sám Přemysl (srov. že Libuše již před sňatkem s Přemyslem je v pojetí Dalimilově té všie země máti kap. 3; praotec Čech byl pokládán za prvého starostu a soudce země, t. kap. 2). Bylo-li přece třeba v staré češtině mluvit o Přemyslových potomcích, užívalo se opisu, jako např. v Krátkém sebrání kronik českých z poloviny 15. století: shladil (císař) krále Českého nevěrú, poslednieho rodu Přemyslova (7, míní se Václav III., zavražděný v Olomouci r. 1306 jako poslední mužský člen rodu Přemyslovců). Podobného rázu jsou také doklady jména jiného vládnoucího rodu známého z našich dějin, Slavníkovců. Příslušníkem tohoto rodu byl druhý pražský biskup Vojtěch. Jméno Slavníkovci, Slavníkovici je doloženo teprve od konce čtyřicátých let 19. stol. např. u Klicpery, Tomka ap. Dokladů je mnohem méně než na Přemyslovce, působení Slavníkovců v dějinách bylo podstatně kratší (byli vybiti již na konci 10. stol.).

---

[1] Podle dokladů archívu lexikografického oddělení Ústavu pro jazyk český. Stč. je přídavné jméno přemyslovský, ale jen k místnímu jménu Přemyslovice (na Moravě, srov. Moravské zemské desky, kraj Olomoucký s. 117, r. 1497).

[2] Srov. Staročeský slovník, úvodní stati, soupis pramenů a zkratek, hl. red. B. Havránek, Praha 1968, s. 68.

Naše řeč, volume 63 (1980), issue 2, p. 110

Previous Hana Prouzová: Kašna-pítko, nebo prameník?

Next Pavel Trost: K původu slov