Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

MB, VM, MK

[Short articles]

(pdf)

-

Nevhodné hromadění přívlastků

V některých jazykových projevech užíváme jmenných konstrukcí, jejichž základem jsou dějová jména. Nová myšlenka pak nemusí být formulována jako další, samostatná věta, ale stává se pouhým členem věty jediné. Někdy však dochází ke zhuštění přílišnému, které je na újmu srozumitelnosti textu a působí třeba i komicky. Něco podobného se podařilo Zemědělským novinám 9. února na straně 3. K článku „Výsledky soutěže v Jičínském (!) hnutí“ je připojen obrázek s následujícím textem: Na našem snímku je skupina odměněných nejlepších pracovníků na soupravách pro dělenou sklizeň z opavského okresu. Uvedená věta je doslova přeplněna přívlastky rozvíjejícími podmět skupina. Pisatelova nejistota, kam který z nich postavit, má pak za následek čtenářovo váhání nad tím, jak spolu navzájem souvisejí, a jaký je tedy význam celého spojení. Přívlastek neshodný z opavského okresu se dostal ve větě až na poslední místo a není zcela jasné, zda se vztahuje přímo k podstatnému jménu skupina, nebo k výrazu na soupravách, či dokonce k podstatnému jménu sklizeň. Až nesrozumitelné je pro čtenáře i spojení skupina odměněných nejlepších pracovníků na soupravách pro dělenou sklizeň, snad proto, že dějový charakter podstatného [191]jména pracovník je již částečně setřen, a takové spojení svádí k výkladu „byli odměněni na soupravách pro dělenou sklizeň“. Všechny tyto nesnáze by odpadly, kdyby byl pisatel užil jednoduchého souvětí: Na našem snímku je skupina nejlepších pracovníků z opavského okresu, kteří byli odměněni za výsledky dosažené na soupravách pro dělenou sklizeň. — A ještě k nadpisu článku: jména hnutí odvozená od vlastního jména jejich zakladatele nebo od místa, kde vznikla, píšeme s malým počátečním písmenem, tedy jičínské hnutí.

MB

Smrt presidenta

Americká veřejnost byla v poslední době vzrušena časopiseckým vydáním knihy Williama Manchestera, která pojednává o atentátu v Dallasu a o událostech kolem něho. I v našem tisku se o této knize psalo, její název však byl z angličtiny přeložen chybně, příliš mechanicky, s užitím neshodného přívlastku (přivlastňovacího genitivu). Tak ovšem přivlastňujeme osobě obecně jako druhu, v daném případě však mělo být přivlastňováno jednotlivé, určité (známé) osobě, které se událost týkala. Tento význam mají v češtině přivlastňovací přídavná jména. Překlad měl tedy znít Presidentova smrt, nikoli Smrt presidenta. Ve zprávách o této události se objevil ještě jeden jazykový problém: V přídavných jménech tvořených od jmen zeměpisných zakončených na -s (jako Texas, Dallas) příponou -ský nepíšeme dvě -ss-, nýbrž texaský, dallaský. (O obou těchto otázkách podrobněji v článcích H. Prouzové Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině, Naše řeč 47, 1964, s. 129n., a V. Šmilauera Tvoření přídavných jmen na -ský ze zeměpisných jmen, Naše řeč 39, 1956, s. 187n.).

VM

Výhybna

Toto pojmenování, či přesněji „novost jeho existence“ učinil východiskem kurzívy uveřejněné v chebském časopise Hraničář Fr. Mikšíček. Připomínáme, že zdaleka nejde o výraz nový. Heslo výhybna je uvedeno v Příručním slovníku jazyka českého (z r. 1955), a to jako dopravní termín s významem ‚(na silnici) rozšíření silničního tělesa v přiměřených vzdálenostech k vyhýbání‘, a dále jako termín železniční, synonymum slova výhybiště (‚dopravní zařízení na jednokolejné trati, které umožňuje toliko vyhnutí dvou proti sobě jedoucích vlaků, aniž vlaky zde přibírají zboží nebo osoby‘).

MK

Kvašňák laboroval se zraněním

slyšel jeden mladý posluchač ve sportovní reportáži z fotbalového zápasu. Toto vyjádření mu nebylo zcela srozumitelné, hlavně pokud jde o jeho souvislost s latinským slovesem labōrō, -āre (‚pracovat‘), z něhož nepochybně přejaté slovo vzniklo. Jak tomu skutečně je? Sloveso labōrāre neznamená ani v latině prosté ‚pracovat‘, nýbrž ‚lopotně pracovat, namáhat se, hmoždit se‘, popř. v přeneseném metaforickém významu ‚trápit se, zápasit s něčím (zpravidla se zdravotními potížemi)‘. A právě v tomto přeneseném významu se uplatňuje ve spojení laborovat se [192]zraněním; to se ostatně nevyskytuje jen ve sportovním slovníku. Je časté v hovorovém vyjadřování (např. laborovat se zdravím, se zraněním v kotníku, laborovat v počtech), ovšem je třeba poznamenat, že je omezeno generačně. Mladší generace, pokud mu vůbec rozumí, pociťuje je jako knižní. Vedle toho se v češtině užívá tohoto slovesa i ve slangových spojeních jako laborovat v nemocnici, na klinice, kde ovšem znamená ‚pracovat v laboratoři, konat tam pokusy‘. Tímto vysvětlením nechceme však omlouvat někdy nadbytečné užívání cizích slov ve sportovních reportážích (srov. statovat na levém křídle, figurovat na čele ligy, atakovat soupeře holí atp.).

VM

„Kopernik“, či Koperník?

Jméno světoznámého polského astronoma Mikuláše Koperníka počešťujeme celé, tedy nejen jméno křestní, Mikuláš (místo polského Mikołaj), ale i příjmení (polská podoba je Kopernik). Pravidla českého pravopisu (viz vydání z r. 1966, s. 57) k tomu říkají, že jména pocházející z jazyka, který užívá latinské abecedy, se píší sice pravopisem původním, např. William Shakespeare, Ludwig van Beethoven aj., ale křestních jmen (a někdy i příjmení) některých význačných historických osob užíváme ve vžité zčeštěné podobě, např. Kryštof Kolumbus, Jan Kalvín aj. Mezi ně tradičně patří i příjmení Koperník. Počeštěné podoby (s -í-) užíváme pod vlivem velkého množství českých podstatných jmen rodu mužského zakončených na -(n)ík. Hybridní způsob, který uvádí Příruční slovník naučný, tj. užití zčeštěné podoby jména křestního a polské podoby příjmení — Mikuláš Kopernik — nepovažujeme za příliš vhodný.

MB

Iveta, a tedy Ivona

Původem francouzské ženské křestní jméno Yvette se u nás již vžilo a je v kalendářích běžně uváděno v počeštěné podobě Iveta. Doporučujeme, aby se stejným způsobem počeštil i pravopis francouzského jména Yvonne, aby tedy české nositelky tohoto užívaly podoby Ivona.

MK

Naše řeč, volume 50 (1967), issue 3, pp. 190-192

Previous Miloslava Knappová: Ergonomie a ergonomika

Next Milada Nedvědová: K devadesátinám akademika Františka Ryšánka