V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii

Alois Jedlička

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Mezinárodní vědecké kongresy a konference nabývají stále většího významu a rozšíření. Stávají se pevnou základnou pro těsnější mezinárodní spolupráci, podporují výměnu vědeckých informací a umožňují navazování přímých vědeckých kontaktů. V oboru vědecké slavistiky, tj. bádání o slovanských jazycích a literaturách (a také dějinách), mají tato organizovaná mezinárodní setkání vědců již více než třicetiletou tradici. Pro nás je významná ta skutečnost, že se 1. mezinárodní sjezd slovanských filologů konal v r. 1929 v Praze (u příležitosti stého výročí smrti zakladatele slavistiky J. Dobrovského) a že i příští, VI. sjezd se r. 1968 znovu vrátí do Prahy, když se mezitím v pořádání sjezdů vystřídaly všechny slovanské země.

Loňský V. mezinárodní sjezd slavistů, konaný v září v Sofii, navázal na předchozí IV. sjezd moskevský jak rozsahem, tak volbou projednávané tematiky. Počtem zahraničních účastníků (zúčastnilo se ho přes tisíc zahraničních pracovníků) ještě předčil sjezd předchozí, stejně jako počtem přednesených referátů a vědeckých sdělení (bylo jich předneseno zhruba 520). Novinkou byla i účast historiků, badatelů v oboru dějin slovanských národů, a zařazení historické tematiky do programu sjezdu.

Z Československa se sjezdu zúčastnilo v rámci oficiální delegace vedené předsedou Československého komitétu slavistů akad. B. Havránkem 61 vědeckých pracovníků. Na jednání sjezdu se podíleli jak přednesením referátů (v celkovém počtu 52), tak účastí v diskusích a činností v pracovních komisích sjezdu. I v tradiční přípravě sjezdu, v odpovědích na otázky vědecké ankety, byla účast československých vědců jak počtem zaslaných odpovědí (276), tak jejich závažností významná.

Jazykovědná tematika sjezdového jednání byla soustředěna na několik tematických okruhů. Významně byly zastoupeny otázky spisovných jazyků slovanských a jejich vývoje (počítaje v to i problematiku jazyka staroslověnského a církevněslovanského, která byla zvláště podtržena významným jubileem, tisícistým výročím příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu). Bylo zařazeno historickosrovnávací a typologické studium slovanských jazyků a v značném rozsahu se uplatnily i některé nové metody jazykovědného zkoumání v podsekci popisné a aplikované jazykovědy. Otázky stylu byly projednávány společně s literárními vědci v podsekci literárně lingvistické. Mnoho zájmu bylo věnováno i slovanské dialektologii a onomastice.

[32]Významnou složkou vědecké činnosti slavistické, řízené a koordinované Mezinárodním komitétem slavistů, je práce komisí. Jak účastí československých vědců, tak blízkostí tematickému okruhu našeho časopisu zaslouží naší pozornosti výsledky činnosti komise pro slovanský jazykový atlas, komise onomastické a komise pro slovanskou lingvistickou terminologii. Komise pro slovanský jazykový atlas připravila dotazník pro výzkum nářečních jevů a jejich zeměpisného rozložení, komise onomastická podklad pro atlas základních typů místopisných a komise terminologická heslář základní slovanské lingvistické terminologie a ukázky připravovaného slovníku této terminologie. Nově byly na sjezdu ustaveny mezinárodní komise pro studium mluvnické stavby slovanských jazyků, komise pro poetiku a stylistiku a komise pro fonetiku.

Přednášky československých jazykovědců byly uveřejněny z velké části ve sborníku Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii[1] (Praha 1963), některé další pak v čas. Slovo a slovesnost (1963, č. 2), Slavia (1963, č. 3), Československá rusistika (1963, č. 2, 3, 4) a v Jazykovedném časopise (Bratislava 1963, č. 1). Sofijskému sjezdu byly však přímo věnovány ještě některé další sborníky, popř. publikace, nebo vyšly jako součást přípravy ke sjezdu; podávají tak svědectví o mobilizačním významu sjezdu pro slavistická bádání.

Nakladatelství Československé akademie věd vydalo ke sjezdu kromě sjezdového sborníku ještě další významná díla, která jsou výsledkem kolektivní spolupráce. Velkou pozornost slavistické veřejnosti vzbudil sborník studií o skladbě staroslověnského jazyka „Issledovania po sintaksisu staroslovjanskogo jazyka“. Projevem československo-bulharské spolupráce je sborník „Československo-bulharské vztahy v zrcadle staletí“, který vydaly ke sjezdu společně Československá a Bulharská akademie věd. Sjezdu je věnován i sb. „Odkaz P. J. Šafaříka“[2] (Slovanské štúdie VI), obsahující referáty a příspěvky z jubilejní šafaříkovské konference v r. 1961. Ústav pro jazyk český spolu s Ústavem pro českou literaturu připravil druhý svazek „Výboru z české literatury“, zahrnující literaturu doby husitské (za redakce B. Havránka a J. Hrabáka). Z individuálních prací vyšly ke sjezdu „Studie o spisovném jazyce“ B. Havránka a další svazek „Bibliografie české lingvistiky“ (za l. 1956 až 1960), zpracovaný Zd. Tylem a M. Tylovou.

Filosofická fakulta Karlovy university věnovala sjezdu obsáhlý sborník „Slavica Pragensia IV“, který byl zároveň výrazem úcty a vděčnosti akad. B. Havránkovi k sedmdesátým narozeninám. Také filosofická fakulta brněnské university J. E. Purkyně vydala ke sjezdu další svazek svého „Sborníku filosofické fakulty brněnské university“[3]. Z přípravy ke sjezdu vznikl i sborník „Otázky slovanské syntaxe“, vydaný rovněž brněnskou universitou.

[33]Bulharská akademie věd vydala čtyři svazky sjezdového sborníku „Slavjanska filologija“; první dva obsahovaly odpovědi na sjezdovou anketu a byli v nich velmi početně zastoupeni českoslovenští jazykovědci. Pozornosti zaslouží i tematický sborník o lingvistické terminologii „Slavjanska lingvistična terminologija I“, připravený mezinárodní terminologickou komisí lingvistickou, v němž je uveřejněno šest příspěvků československých jazykovědců.

Sofijský slavistický kongres ukázal další rozvoj bádání o slovanských jazycích, literaturách a dějinách a vytyčil nové úkoly i cesty v příštích letech. Pro československou vědu přinesl i závažné rozhodnutí: bylo usneseno uspořádat příští, VI. mezinárodní sjezd slavistů v Praze. Předsedou Mezinárodního komitétu slavistů na příští období a zároveň předsedou příštího sjezdu byl zvolen akad. B. Havránek.

---

[1] Podrobnější zprávu o jazykovědných příspěvcích v tomto sborníku přineseme v příštím čísle.

[2] Srov. zprávu o něm v tomto čísle na s. 35n.

[3] O některých ze sjezdových publikací, které obsahují příspěvky z okruhu tematiky našeho časopisu, přineseme zprávu v příštích číslech.

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 1, pp. 31-33

Previous František Cuřín: Slavistický sborník Karlovy university (Slavica Pragensia II, III)

Next Jarmila Syrovátková: Jazykovědné příspěvky ve sbornících z konferencí