Časopis Naše řeč
en cz

Kosmonaut, astronaut

Jaroslav Machač

[Short articles]

(pdf)

-

V tisku, v rozhlase, v televizi atd. byla to v polovině letošního dubna jistě slova nejfrekventovanější; a to nejenom v Sovětském svazu, ve vlasti prvního cestovatele do vesmíru, ale v příslušných obměnách i ve všech zemích světa.

Z jazykového hlediska je zajímavé, že tu máme pro touž skutečnost hned názvy dva. A jak už to v takových případech bývá, objevila se otázka, zda jsou oba názvy správné, stejně vhodné, anebo zda se má jednomu z nich dávat přednost.[1] Vedle toho se vyskytla i otázka — v takových případech také obvyklá —, zda by nebylo možno nahradit přejaté mezinárodní názvy odpovídajícími výrazy českými. Např. někteří posluchači rozhlasového Jazykového koutku se přimlouvali za zavedení českých názvů hvězdoplavec, popřípadě kosmoplavec.

Probereme si tyto možnosti. V prvém případě jde o dvojici mezinárodních složených slov, vytvořených z řeckých základů. Řecké astron (lat. astrum) ve slově astronaut znamená ‚hvězda‘, základ první části slova kosmonaut je řecké kosmos; užívá se ho i v češtině samostatně s významem ‚vesmír‘. Druhá část těchto složenin je oběma slovům společná: je tu použito jako základu řeckého slova nautés (v lat. obměně nauta nebo navita) s významem ‚plavec‘. O správnosti nebo vhodnosti této dvojice slov nelze jistě pochybovat. Mezinárodní slova tohoto typu jsou neoddělitelnou součástí naší slovní zásoby; ostatně slova kosmonaut a astronaut se jen přiřadila k obdobně tvořenému staršímu názvu aeronaut a k původnímu řeckému argonaut.

Názvy hvězdoplavec, popřípadě kosmoplavec jsou vlastně doslovnými překlady a také po formální stránce přímo napodobeninami těchto mezinárodních složených slov. To by však ještě nemuselo být důvodem pro to, abychom je paušálně odmítali. Podobných případů je celá řada, stačí uvést např. slova typu pravopis, zeměpis, vytvořená nápodobou mezinárodní předlohy orthografia, geografia. Námitku máme především proti slovu kosmoplavec, protože je utvořeno ze zá[255]kladů různojazyčných, a tyto tzv. hybridní složeniny, zvláště mají-li základ domácí a cizí, bez zvláštních důvodů ve spisovném jazyce nezdomácňují.[2] Tuto námitku nelze vznést proti slovu hvězdoplavec. Naopak na jeho podporu můžeme uvést, že v češtině již existují podobně tvořená slova jako mořeplavec a vzduchoplavec, takže by nebylo v naší slovní zásobě osamoceno. Na druhé straně je však právě tato okolnost pro hojnější rozšíření slova hvězdoplavec z určitého hlediska nepříznivá. Užívání obou uvedených slov je totiž stylisticky omezeno. Jsou to výrazy knižní, které se vyskytují především v projevech literárních jako stylistické obměny běžných výrazů námořník a letec, s dobovým vztahem k minulosti. V jejich sousedství nabývá i slovo hvězdoplavec obdobného stylistického zabarvení; zůstane vyhrazeno jen pro příležitostné aktuální užití literární.

O volbě nejvhodnějšího názvu rozhodnou, anebo spíše již rozhodly okolnosti mimojazykové. Hlavní z nich je nepochybně snaha o mezinárodnost příslušného názvu; tato okolnost mluví právě pro dvojici astronaut a kosmonaut. Z terminologického hlediska bychom dávali přednost slovu kosmonaut, které je po věcné stránce výstižnější; vyjadřuje totiž, že nejde jen o let na jiné planety, na jiné hvězdy, ale vůbec o let do vesmíru. Nesmíme však zapomínat, že druhé slovo, totiž astronaut, má už svou určitou tradici, právě tak jako název astronautika. Tímto slovem dnes označujeme souhrn vědních oborů, které se zabývají otázkami souvisícími s pronikáním do vesmíru, a to, zdá se, přece jen častěji než slovem kosmonautika (je i v oficiálních názvech některých institucí, např. Mezinárodní astronautická federace, Mezinárodní astronautická akademie, astronautická komise ČSAV). Nelze tedy předpokládat, že by slovo kosmonaut mohlo zatlačit název druhý. Není to ostatně ani nutné; obě slova — jako synonyma — by mohla žít vedle sebe, jak tomu je v řadě případů jiných i v odborné terminologii.

Není však možno přehlédnout, že právě pro J. Gagarina užívá se převážně názvu kosmonaut, jakožto označení letce, který pronikl do vesmíru (avšak nekonal let na jinou planetu). Také oficiální titul zavedený v SSSR pro kosmické letce zní „letec kosmonaut“. Častější výskyt slova kosmonaut v této souvislosti a jeho převaha nad výrazem astronaut je zřetelným projevem uvědomělého významového rozlišování těchto dvou slov, až dosud volně zaměnitelných a zaměňovaných.


[1] Jazykový koutek Čs. rozhlasu odpovídal na tuto otázku již v listopadu minulého roku, když se objevily v tisku první zprávy o přípravách sovětských kandidátů pro let do vesmíru. Znovu pak ovšem 13. dubna. Pohotově reagoval i Jazykový koutek v Lit. novinách 22. 4. a Jazykový sloupek v Tvorbě 27. 4.

[2] V denním tisku se objevilo obdobně tvořené slovo z téhož okruhu, totiž kosmoloď, místo ustáleného již správného názvu vesmírná (nebo kosmická) loď.

Naše řeč, volume 44 (1961), issue 7-8, pp. 254-255

Previous Jiří Novotný: Jazyková stránka cestovních a lázeňských prospektů

Next Karla Kozlová: Manipulovat s něčím, nebo něčím?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1