Pracovní síla

Jaroslav Machač

[Short articles]

(pdf)

-

Mezi posluchači rozhlasového Jazykového koutku se vyskytl názor, že není vhodné a správné, když naše národní podniky inzerují, že přijmou nové pracovní síly: pracovní síly mohli najímat — vlastně kupovat jako zboží — kapitalisté, avšak socialistické podniky dnes přijímají jen zaměstnance nebo pracovníky.

Pramen této námitky je zcela jasný. Její původce vychází sice ze správného předpokladu, ale nesprávně jej interpretuje a mate dvě různé věci.

Jde tu vlastně o dva různé významy spojení pracovní síla. V politickoekonomické terminologii označuje toto spojení ‚souhrn fyzických a duševních sil, které člověk uvádí v činnost při výrobě materiálních statků‘; pracovní síla (v tomto vymezení) se v podmínkách kapitalistické společnosti stává zbožím a lze ji na trhu koupit. Vedle tohoto významu terminologizovaného má však spojení pracovní síla význam přenesený, označuje prostě člověka, který pracuje (za mzdu), který je někde zaměstnán, pracovníka, zaměstnance. Tento přenesený význam má ostatně i samo slovo síla. Citujme z dokladů, které nám skýtá lexikální archív Ústavu pro jazyk český, tyto příklady: nedostatek robotných sil v zemi (Palacký); (v zemi, kde) měli pracovní [185]síly za babku (Jirásek); jste výtečný úředník, znamenitá pracovní síla (Klostermann); (kapelník hledá) nové síly do ženského sboru (Zeyer); rozmnožil se počet časopisů, ve kterých mladší síly se zkoušeti mohou (Neruda) atd. Z dokladů vidíme, že se spojení pracovní síla, popřípadě slova síla samého, užívá nejen k označení pracovníků ve výrobě, ale i pracovníků, zaměstnanců vůbec.

Uveďme však i doklady mladší a současné. V dokumentech k II. všeodborovému sjezdu z r. 1950 čteme o závazku, že úkoly budou splněny mj. úsporou pracovních sil, trestní zákon z r. 1954 mluví o rozmisťování pracovních sil atd. Nezapomínejme dále, že donedávna existovalo u nás ministerstvo pracovních sil, a to jako nadřízený orgán pro odbory pracovních sil při národních výborech. Nelze tedy nic namítat proti tomu, když i národní podniky hledají inzeráty nové pracovní síly.

Je třeba poznamenat, že proti slovu síla a proti spojením jako pracovní síla, kancelářská síla, účetní síla atd. byly dříve vznášeny námitky i z hlediska jazykového. Zamítaly se jako germanismus proto, že mají obdobu v německém Arbeitskraft, Geschäftskraft apod. S těmito námitkami a zákazy se můžeme setkat zvláště v matičních Brusech (v letech 1877 a 1881) a odtud je přejal i slovník Kottův (III. díl, 1882). Praxe sama uvedla tyto výtky na pravou míru.[1] Ačkoli Jungmannův slovník u hesla síla tento význam ještě nezaznamenává, vyskytují se doklady na jeho užívání ojediněle již např. v Dějinách Palackého, u Tyla a pak v stále hojnějším počtu u dalších významných spisovatelů: u Němcové, Nerudy, Jiráska, Mrštíka, Herbena, Zeyera, v nové době u K. Čapka atd. Nové naše slovníky, Příruční slovník i slovník Vášův-Trávníčkův, uvádějí proto slovo síla v tomto významu a s příslušnými spojeními bez jakéhokoli omezení.

Konečně také politická ekonomie zabývající se socialistickými výrobními vztahy užívá dnes spojení pracovní síla i v naznačeném již významu specializovaném. V základní učebnici politické ekonomie, a to ve výkladu o mzdě v socialistické společnosti, čteme: „vzhledem k tomu, že pracovní síla v socialistické společnosti není již zbožím, není mzda cenou pracovní síly“. Nejde tedy u tohoto sousloví, jakožto politickoekonomického termínu, o nic jiného než o změnu obsahové náplně, jak je tomu zcela samozřejmě u mnoha termínů jiných, jejichž význam chápeme dnes v souvislosti s revoluční společenskou přestavbou u nás jinak než dříve.

---

[1] Spojení tohoto typu zamítal J. Haller ještě v letech třicátých; srov. Naše řeč 14, 1930, s. 192, a 15, 1931, s. 144.

Naše řeč, volume 44 (1961), issue 5-6, pp. 184-185

Previous Miloš Helcl: Nové názvy krajských orgánů státní správy a společenských organizací

Next Vl. Kondrová: Vynálezcovské, nikoli vynálezecké hnutí