Dr. V. Suk
[Short articles]
-
B. B. C., slavná British Broadcasting Corporation dej jí Pánbůh dlouhé trvání, za války nás sílila a osvěžovala), stará se o anglický jazyk, o dokonalou mluvu; takové starosti náš rozhlas asi nemá. Slyším někdy proslovy, které svým zabarvením upomínají na periferii velkoměsta, někdy se zas užívá výslovnosti obvyklé před sedmdesáti lety. Nedávno jsem v jediném ranním rozhlase slyšel „študent“ a dvakrát „korešpondent“, — toho přece vskutku není zapotřebí.
Také při scénách z venkova se mluvčí nejednou vyjadřují mluvou, která nepodává správný obraz o mluvě našeho lidu venkovského. Náš lid mluví mnohem tišeji a mírněji a bez takového příliš hrdelního hlasu, jakým často hovoří mluvčí našeho rozhlasu. Požadavkem pro rozhlas tedy je nejen dokonalost mluvnická, ale také jednoduchost mluvy a hlas kultivovaný.
Dr. V. Suk, profesor Masarykovy university v Brně
Naše řeč, volume 29 (1945), issue 9-10, p. 215
Previous Dr. V. Suk: O té naší nesvobodě
Next Šmelina, šmelinář