Časopis Naše řeč
en cz

Divoké květy z novinářských sadů

[Short articles]

(pdf)

-

»Jest pravdou, že veřejní zřízenci u nás mnohdy nejsou rostlí své úloze« (otrocký překlad německé vazby: dass die… ihrer Aufgabe nicht gewachsen sind). Česky by se řeklo: jest pravda, že… nejsou s úlohu svou, nestačí na ni.

»Ceny rozumí se za 100 kg proti hotovému placení, u povidel se sudem franko dovoz nejbližší železniční neb lodní stanice«, — Rozkošné, není-li pravda? Čech by řekl: Tolik stojí 100 kg, platí-li se ihned, u povidel jest započítán sud i dovoz na nejbližší stanici železniční neb lodní, anebo: povidla i se sudem a dovozem na…

»Srdce jeho platilo cele Míně«. Tedy srdce platí? A co platilo? Snad jí náleželo celé? bylo celé Mínino?

»Mína zatím v dalekém bílém městě na Dunaji není již také ona Mína, která bývala dříve, básník nemůže jí ani zazlívat«… Nebylo-li by pěknější a k tomu správné: Zatím ani M. není již onou Mínou, kterou bývala dříve, básník nemůže jí míti ani za zlé…

»Libá vůně vepřové pečeně byla tak cítiti, že nebylo třeba ani otvírati u kamen troubu«. Lépe by chutnala, kdyby libou vůni vepřové pečeně bylo tak cítiti, až nebylo ani třeba otvírati trouby u kamen.

»Večeře dle lístku v hojném výběru před i po divadle. 150 druhů nejjemnějších tu- i cizozemských vín«. Správně: Večeří jest hojně na výběr podle lístku před divadlem i po něm. 150 druhů… vín domácích i cizozemských.

Jedny veliké noviny psaly nedávno o německých snahách, »aby odňato byla francouzsky smýšlejícím a povelštěným vrchním vrstvám (belgickým) ovládání země«. Mínilo se tím: aby ovládání země bylo odňato povaloněným vrstvám. Pisatel si tu nevěděl patrně rady s německým verwelscht a že jsou v Belgii Valoni, zapomněl.

»Tři přepadnutí za den«. Má býti: Troje přepadení za den.

»Mírový sen jest až na další (= bis auf Weiteres) dosněn«. Po česku by se řeklo na př. »zatím«, »na ten čas« atp. Něm. »bis auf Weiteres« je z úředního slohu, kde se tak ukazuje k nějaké změně v budoucnosti; totéž vyjadřovali naši předkové slovy »až do dalšího opatření« (doklady z 15. a 16. st.).

»Třebas byl tento obraz také tak (= noch so) nepotěšlivý, přece na druhé straně líčení prokázalo, že«… Doufáme, tomu že ještě žádný [62]Čech by nerozuměl, nedovede-li se domysliti, co asi bylo v německé předloze. Po česku: »sebe neutěšenější«, »sebe méně utěšený«.

A na konec ještě perličku, kterou jsme čtli u vynikajícího knihkupce českého za výkladním oknem jeho obchodu u knihy slavného spisovatele českého: »Kniha, jenž by neměla scházeti v žádné knihovně každého Čecha«. »Zardi se, závistná Teutonie« — tohle nesvedeš!

Naše řeč, volume 1 (1917), issue 2, pp. 61-62

Previous Zodpověděti — zodpovídati se — zodpovědnost

Next Zajímavé otázky