Ještě o slovech vrátyč, vratič

[Reviews and reports]

(pdf)

-

K článku M. B. Volfa, který byl otištěn v NŘ. XXI, 1937, 212 n., poslal nám jeden z našich čtenářů několik poznámek a doplňků. Vytýká nejprve, že latinské slovo tanacetum nemůže pocházeti od Paracelsa, jak podle výkladu Leonharda Turneyssera (z poč. 17. stol.) uvádí Volf; jeť toto slovo doloženo daleko dříve. Dále ukazuje, že se Volf v svém článku dopustil některých omylů proto, že pracoval s materiálem neúplným a že ho neužíval dost kriticky. Tak na př. nejstarší doklad tvaru wraticz je z 1. pol. XIV. stol. (v. ČČM. 1877, 391: „anatasya wraticz“), jak ukázal Flajšhans v svém vydání Klareta. Rukopisy, v kterých V. našel doklad slova wraticz, nepocházejí z okruhu Klaretova, nýbrž patří vesměs mezi rostlináře. Citát z rkp. II F 2 (rukopis ten je znám pode jménem rkp. Vodňanský) má již Jungmannův slovník a Flajšhans v Klaretovi s. v. uvedl ještě další doklad slova ‚Athanasia vratič‘ z mus. rkp. II H 1. K Volfovu dokladu z rkp. XI E 2 (v. LF. 1898, 198) lze dodati další tři doklady slova „athanasia wraticz“ z rkp. XI C 2 (u Gebaura Lék. B.), vydaného Č. Zíbrtem v LF. 1893, 393 n. Tvar wratycz, který se podle V. vyskytuje v rkp. strahovském, otištěném Flajšhansem v ČČM. 1917, je omyl vzniklý neporozuměním polské paralele „wrotycz R“ (t. j. z Rostafińského). Z rukopisů, kterých V. neužil, třeba uvésti ještě Rostl. F. 31, Rostl. D 63a, 89b, Lék. B 238b a j. další, které už uvedl Flajšhans v Klaretovi s. v. Tvar wratycz je doložen v Rostl. F 11 („wratycz tanacetum“), v brněnském rkp., jejž vydal Černý ve Věst. Ak. 1900, 247 („wratycz atanasia“), v Rostl. C 108a („acconasia wratycz“); je tedy tento tvar doložen hojněji, než se domnívá V. Třeba též připomenout, že býval ještě tvar vratec, zaznamenaný podle rkp. Lék. B [31]už u Jungmanna, a že slovo „wraticz“ mívalo rozmanité významy. Klaret jím překládá „barba Jovis“, neboť pro překlad jména „athanasia“ vzal slovo neduž; protože to slovo uvádí mezi názvy drog a čerpal je z lékařů Konstantina, Hippokrata a Galena, nemohl již hesla „athanasia“ užít mezi bylinami. V Lék. B 238a čteme slovo wraticz pro „lingua Jovis“, v Rostl. B 136b 2 pro „matricaria maior“, atd. Nelze přijmouti Volfův návrh, aby se psalo vratič místo vrátyč, a to proto, že tvar s y má už velmi staré doklady v češtině, že má i paralely slovanské a ovšem také doklady v dnešních našich nářečích (v. na př. slovník Kottův, Bartošův, Kálalův; kmenoslovný výklad podal Loś, Gram. polska II, 67, o skloňování slova vrátyč v češt. vykládá Gebauer v Hist. ml. III, 1, 122).

K těmto poznámkám sami na konec dodáváme, že NŘ. ani po výkladu Volfově nepokládá tvar vratič za správnější než tvar vrátyč. I bez zřetele k historii tohoto slova platí dosud beze změny předpis Pravidel čes. pravopisu, že je třeba psáti vrátyč, a dokud tento předpis nebude změněn, nepřijme ani NŘ. jiného způsobu psaní.

Naše řeč, volume 22 (1938), issue 1, pp. 30-31

Previous Karel Říha: 68. výroční zpráva akciové banky Živnostenská banka

Next Jednorázový