Časopis Naše řeč
en cz

Společnost o omezeném ručení

[Short articles]

(pdf)

-

Výraz »společnost o omezeném ručení«, který bývá pokládán za správnější a češtější než výraz »s omezeným ručením«, může býti novým dokladem zjevu v tomto časopise již několikráte připomenutého, že se při povrchní znalosti vlastního jazyka utíkáme ze samého strachu před germanismy k výrazům, které pokládáme za češtější jen proto, že jsou jinačí než souznačné výrazy německé, ač tím zabíháme často v pravý opak, ve způsoby zhola nečeské. Výrazy toho složení jako »společnost o obmezeném ručení« — ovšem správné — jsou dosud v platnosti v jazyce živém, lidovém, známe je i z jazyka staršího; i dovedeme z nich posouditi, pokud se výrazů takových užívá správně a kde začíná strojenost a výmysl. Až posud se lid vyjadřuje na př. dům o třech oknech, píšťala o devíti dírkách a p., ale nikdo neřekne »pes o useknutém ocase«, »stavení o šindelové střeše«, nebo dokonce »dům o malé zahrádce«, nýbrž pes s useknutým ocasem, stavení s šindelovou střechou, s malou zahrádkou atd. Tak bývalo vždycky i v jazyce starším. Na př.: (císař) da jmu o jednom ocasě lva bielého (Dalimil 48), v žaltářiu o desieti strun (Žaltář Witt. 32, 2), potvora o mnohých hlavách (Hrubého Petr., Jg.), (kosatec) kořen má cibulkovatý o dvou hlavičkách (Herbář Huberův 348), nástroj o desíti strunách (Dobrovský Lehrg. 307) a j. S českým způsobem užívání předložky o v přívlastku shoduje se i prakse jiných jazyků slovanských. Na př.: staroslov.: dêvica o jedinom ocê, srb. s’zda cr’kov’ o dva stl’pa, rus. koň o šesti kryljach, pol. kie bym miała dziada choć o jednym oku a j. (Miklosich, Vergl. 4, 675). Předložka o v přívlastku podst. jména ve významu blízkém předložce s (= franc. à) bývá jen v případech takových, kde se číselně vyčítají součásti náležející k podstatě věci jménem podstatným vyjádřené. Správně tedy říkáme: dům o třech poschodích, saň o devíti hlavách, společnost o padesáti členech, mlýn o několikerém složení atd., ale všude jinde užíváme předložky s, na př. dům s nízkou střechou, dům s pěknou zahrádkou, děvče s modrýma očima atd. Říkejme a pišme tedy také »společnost s ručením omezeným«, třeba Němci říkali zrovna tak (Gesellschaft mit beschränkter Haftung); je to češtější a správnější než strojené společnost o omezeném ručení«.

Naše řeč, volume 2 (1918), issue 6, p. 188

Previous V. E. (= Václav Ertl): Ředitel — řiditel

Next Vyložený podvod