Časopis Naše řeč
en cz

Rýže

[Short articles]

(pdf)

-

(R. J.) K naší zmínce o indických slovech v češtině (42) ptá se nás pilný čtenář, není-li snad také slovo rýže z Indie. Je asi na správné cestě, ale pravdu snad má jen z části. Rýže (Oryza sativa) je plodina vypěstovaná při nejmenším již před více než třemi tisíciletími ve Vých. Indii, ale evropské její jméno, lat. (středověké) risus n. risum, it. riso, střněm. rîs, nněm. Reis atd. pochází z řec. orydza r. ž., orydzon r. stř. Řekové ovšem poznali rýži z východu, a slovo, kterým ji jmenují (a které se ovšem objevuje teprve u pozdních spisovatelů) je asi v nějaké souvislosti s jejím jménem indickým. To zní s sanskrtě vrîhih (r. m.); řecké dz však asi svědčí, že Řekové rýži poznali odněkud z Íránu, ne přímo z Indie. Stind. kmen vrîhi- by zněl v hláskách staroír. vrîzi-; v řec. o na začátku slova vězí asi pův. v, kterého stará řečtina neměla. Český tvar rýže r. ž. (v staré době též rýž r. m.) je obměna německého slova rîs (něm. s se objevuje v starší češtině nejčastěji jako š, ž, na př. Žibřid z něm. Sîfrid, žula z něm. Sohle; tak také v cizích slovech, která k nám přešla přes Německo, na př. žehnati z lat. signare, něm. segnen, žok z lat. sacus, něm. Sack atd.; v. Gebauer, Hist. ml. 1, 485).

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 3, p. 68

Previous Polstrované židle

Next Jan V. Sedlák: K nové české práci o otázkách básnického jazyka