Divoké květy z novinářských luhů

[Short articles]

(pdf)

-

Nová slova v češtině. Kterési noviny brněnské měly tento insert: Který pán neb dáma jemně cítící by dopisovali dívce z Čech? Zn. Umělecké plauderie (533 do admin. listu). Plauderie je zřejmě německé Plauderei (= zábavný hovor), ale milá dívka to slovo pokládala asi za francouzské. Než ani administrace českého listu by neměla propouštěti takového hyždění jazyka. Jinde jsme čtli: Věc ta může přivoditi za sebou znebezpečení zdraví m. může ohroziti zdraví. Znebezpečení jest patrně otrocký překlad německého Gefährdung, za nějž by se měl p. doktor zastyděti.

»V Lido-Bio předvádí se tento týden šlágr s Bedřichem Zelnikem v hlavní úloze: Na kovadlině štěstí. V tomto filmu obdivovati lze herecké výkony Zelnikovy.« Ať tedy žije německý šlágr a nesklonné slovo bio! Kdo by říkal: jdu do bia, byl jsem v biu na veleúspěšném, výborném kuse, mluvil by špatně. A k tomu ta hrubá chyba: obdivovati výkony m. podivovati se výkonům!

Vzpomínce na tyto děje biblické platí svátek (Květné neděle) m. věnován byl. Dosud se platilo jen penězi.

Také nevidíme žádnou z intendancí Nár. divadla zakázaných her m. nevidíme žádné z her, zakázaných…

Očekává se bezprostřední svolání zasedání sněmu (m. očekává se, že sněm co nevidět bude svolán k zasedání).

Lékaře na Král. Vinohradech bydlící upozorňuje městský úřad, že nejsou vyjmuti od dostavení se k domobranecké přehlídce (m. že nejsou vyňati z povinnosti dostaviti se…).

Sotva uplynulé zimě věnuje rozšířený časopis pražský tyto vzpomínky: Na sníh tak bohatou zimu jako letošní jsme neměli od r. 1894—96 (m. neměli jsme zimy tak bohaté sněhem, jako byla letošní, od r. 1914). Letošní zima nechce vzíti žádný konec. Zač ten některý konec má vzíti? Snad se chtělo říci, že nemá konce! Led byl tak silný, že nebylo nebezpečí proboření se (m. probořiti se).

Pisatel věty: Ani keříčku v celé německé říši nemá zůstati nevyhlazeno, jistě myslil, že jej pochválíme za ten genitiv po záporu. Ale tu není možna vazba neosobná; i nutno říci: ni keříček nemá zůstati nevyhlazen.

»Na všech frontách žádná změna.« Že to pisatel necítí, jak barbarsky překládá! Cožpak je to tak nesnadné říci: Na žádné frontě není změny. Nebo: Všecky fronty beze změny? — Boje prý nabývají velice těžký charakter. A čeština též! Co je to těžký charakter vůbec? Správně: nabývají vážného rázu.

Ze života školského čteme v kterémsi článku tuto povedenou výtku: Mnohý učitel [155]zkoušeje požaduje věci, které nalezl v brožuře, před zkoušením v ruce mající.

Aby si divadlo nenaříkalo, uvádíme také z oboru jeho dvě perličky: Na hlase p. Mařákově byla cítiti únava (m. bylo znamenati únavu). — Jeho touha uplatnění se v činohře měla by býti respektována. Ale správná mluva též! Ta by chtěla, aby bylo dbáno jeho touhy, uplatniti se.

P. farář Zuman ze Sangerberku u Mar. Lázní nás upozorňuje na tento insert: K co možná brzkému nastoupení přijme se pokud možno svobodný zahradník, spolehlivý. Právem nazývá tuto češtinu krkolomnou. Ale je tu také nebezpečný požadavek, že ten zahradník má býti spolehlivý, jen pokud možno; rovněž se přijme, jen pokud možno. Správně česky by zněl insert: Přijme se spolehlivý zahradník, co možná svobodný. Žádoucno jest, aby mohl záhy nastoupiti, nebo krátce: brzké nastoupení žádoucno, nebo: má ihned nastoupiti.

Čtenář nám vystřihuje z deníku (dne 7. dubna 1917), jenž se jinak okázale hlásí k snahám očistným: »Utvoření armády záleží od státní rady«… »Budoucnost Evropy ve velké míře záleží od toho, co se po válce stane z Polska«. Posud jsme čítali: od něčeho záviseti (místo správnějšího: záviseti na něčem); »záležeti« od něčeho je tedy nové »obohacení« našich vazeb.

Pěkný nápis bylo lze čísti mimo noviny na jednom obchodě v Jungmannově třídě: Pro vyprodanost pytle se neprodávají. Podle toho by si mohly také hospody dáti nápisy: Pro vyprodanost pivo se neprodává. Ubohá češtino!

Ve zprávě o poselství k J. V., žádajícím za zřízení university v Salcpurku, dočtli jsme se také, že »Jeho Veličenstvo ujistil deputaci poznovu Svým zvláštním holdem a milostí zeměpána«. Kdo čteš, rozuměj, že v něm. předloze bylo »Huld und Gnade«.

Vůbec se v novinách dočítáme přepodivných věcí. V překladě srbské humoresky na př. soudce »vzal velké kancelářské nůžky a ořezal si čtyři nehty«. Potom snad vzal nůž a ostříhal si — tužku?

Naše řeč, volume 1 (1917), issue 5, pp. 154-155

Previous A. G.: »Běhoun«

Next Zbytečné novoty