Časopis Naše řeč
en cz

Návštěvou u novin

S. (= Emil Smetánka)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

5. Čas

V Čase se kdysi psávalo jazykem velmi čistým. Probírajíce se číslem z 13. února, přišli jsme na věci, které na ty starší časy [81]dosud upomínají; nalezli jsme tu články, proti jejichž češtině nelze udělati ani sebe menší námitky, a řeč o vytouženém, ne kýženém míru nebo o nezávislých socialistech, kteří v jiných listech zpravidla neodvisívají, překvapuje neobyčejně mile.

Ale našli jsme i nemálo nedostatků, jimiž se Čas staví do řady s jinými dnešními listy, na něž si Naše Řeč již tolikrát stěžovala.

Jsou zde chyby zanášené do spisovné řeči z toho, že se tak chybně mluvívá. Čteme tu ve městech (vyslov ve mněstech) místo v městech; svaz si vyhražuje učiniti výběr m. vyhrazuje; okřikovati katolické kněze, kteří zakládali novou církev, m. kněží; chmel trpěl nemocemi m. nemocmi; před dvěma třema stoletími m. dvěma třemi; v tomtéž počtu, v tomtéž nákladu, s toutéž lhostejností m. témž, touž; že se (dívky) za něco zlého mstějí (!) m. mstí, začla m. začala, mísení cukru do pečiva m. míšení, duševně opozděné děti m. opožděné; ústy, které se chvěly m. která se chvěla; všiml jsem si, že je nějak proměněný (vyslov -nej) m. proměněn; mimo těch lyží m. mimo ty lyže; spoléhat se na hmotnou podporu m. spoléhat na; mám právo nebo nemám? m. či (v rozlučovací otázce); naslouchal, jestli struny ještě znějí m. zdali; atp.

Ještě víc však shledáváme tu nesprávností vzniklých z touhy, psáti tak, jak se skutečně nemluví, nesprávností papírových. Řekl by přirozený Čech bezkráleví, jak čteme v rozbíraném čísle novin, či bezkráloví? přes všecky boje, se kterou, v tmách, či přese všecky, s kterou, ve tmách? ku hranicím, ku spolupráci, či k hranicím, k(e) spolupráci? (ku by zde dovedl vysloviti bez vnitřního násilí leda příslušník nářečí lašského nebo některých slovenských). Také se, pokud víme, neříká ocitnouti se (jako by se ocitly ruce mezi ozubenými kolečky) místo správného starého octnouti se; mluva obecná chybuje spíše tím, že místo náležitého procitnouti, souvisícího s procítiti, procútiti, zavádí (podle octnouti se) proctnouti. Čech z Čech (nebo: ze skoro celých Čech) by také zajisté neřekl, že »mladí rodiče odpoví na tuto jeremiádu«, nýbrž odpovědí. Čistě papírová je zkratka: názory skupiny Dürich-Dědinovy m. Dürichovy (a) Dědinovy; tak naspěch snad přece nemáme, abychom tu koncovku musili chtít ušetřiti!

»Máma Marfy« byla sice Ruska, ale forma Marfina, podle české módy, by jí jistě slušela také. Německy úředně zní věta »bližší jest uvedeno na vyhlášce v radnici«; Čech, který nemá tolik zpodstatnělých přídavných jmen jako národové užívající členu, by řekl: bližší údaje jsou uvedeny, bližší oznámení viz a [82]pod.; místo »opuštění staré církve není vším a není hlavním« by bylo lépe »není hlavní věcí«. Dokud náš národ není ve všem »jednoten«, nýbrž je nejednotný, nelze psáti: Polsko je národnostně nejednotno (m. ), brožury byly směrodatny, poznámky bývají kostrbaty, osudy sociální demokracie jsou zajímavy. — Z Prahy do Užhorodu prý »jsou 843 km«, čti: osmset čtyřicet tři kilometry. Nač tak psáti, když přece říkáme »je třiačtyřicet«, což je podle svědectví historické mluvnice i lidové mluvy (pětadvacet!) zcela správné? (Ve škole ať se číslice při počtech vyslovují v pořádku, v jakém jdou za sebou, i Němci ostatně v účtárnách diktují »vierzig drei«: ale jinde není proč nedržeti se způsobu obvyklého v řeči obecné.) — Archaistické, t. j. takové, jak se nemluví, je přivlastňovací jich m. jejich ve rčeních: denní mzda jich; jichž rty zkameněly. — Dobře německy by se nesl doslovný překlad vět »starší budovu má škola v Düsseldorfu, nicméně je tato vzorně vedena ředitelem Horrixem«; přirozený Čech zde slova tato vůbec nepotřebuje, obava, aby si čtenář nespletl budovu se školou, je mluvnicky i věcně zbytečná. — Umělkované užití zájmena vztažného (po způsobu hojném zejména v novinách německých) zaráží v tomto vypravování: »…přes ujištění přístavních úřadů, že podezření (jako by parník vezl zbraně pro sověty) je bezdůvodné, musel se parník vrátiti, vyložiti veškerý náklad, jenž byl přesně zkontrolován.« K čemu to vykládání zboží, když náklad byl zkontrolován? Ale říci »vrátiti a vyložiti veškerý náklad; náklad byl pak přesně zkontrolován« by bylo příliš prosté, tak se mluví! — Nesprávné je: Nataša obývala pokoj m. v pokoji; kde by mládež našla potřebného osvěžení m. potřebné; nedalo by se ničeho namítati m. nic; požadovanému zvýšení mezd předcházelo stoupnutí cen životních potřeb m. před požadovaným zvýšením — ale je to jinaké, než jak by se to obyčejně řeklo! — Snaha, vyjadřovati se způsobem ne všedním, je matkou 7. pádu ve větách, jako jsou: něžnou a prostou v citovém projevu jest Ukolébavka; škoda jest nepatrnou; nejpolštějším je vojvodství krakovské; jak mylným bylo by mínění; aby (děti) mohly býti samostatnými. »Je louka zelenou?« říkával zesnulý Gebauer. — Odchylky od skutečné mluvy zaviňují i nesprávné užívání některých předložek. Dle je nelidové, lid říká podle; proč nepsat, jak se mluví, když dle znamenalo v starší češtině pro a vymřelo? »Na věci se pracuje«; lid pracuje nebo dělá na sýpce, na poli atd. správně o obilí. »Účastnili se na budování řádů nových«, přirozený Čech se účastní něčeho nebo v něčem. »Statistika platů železničních zaměstnanců«, vyšlá podle stavu z 31. [83]prosince 1912, nemohla býti »pro rok 1912«, nýbrž za ten rok. »Slepý proti všemu« snad jde, ale to je následek toho, že je slepý vůbec, ke všemu. Proč městský úřad žižkovský už není vysoko na Žižkově, nýbrž v Žižkově? »Že státní zájem jako nejvyšší se uznává«, je v pořádku, ale správné by bylo uznávati jej za nejvyšší. Bylo by arci proti očekávání, kdybychom nenašli aspoň jednou oproti a aspoň jednou, že »parník ztroskotal« m. se ztroskotal. »Připojení se k církvi východní« je asi podle budoucího vzoru modlení se.

Nepřirozený bývá často slovosled, zvláště slova příklonná se ocítají nejednou na místech, na která nepatří: kdy sociální převrat přiblížil se na dosah ruky m. kdy se; že kulturně ethické ideály nové doby rozešly se s představami středověkého ústavu spásy m. že se; aby před rozhodnutím šel si (čtenář) pro dojem k sv. Vítu m. aby si; zákaz, který vydán byl koncilem m. který byl; dříve ale, než… m. dříve však než…, atp.

Řadu výtek lze dělati nesprávným nebo nesprávně a při tom nelidově užitým slovům: »požadavky byly považovány za jednotný celek a jako takový odmítnuty« m. jako celek; »revoluce jest přeměna — lhostejno, jakými prostředky dosažená« m. nezáleží na tom jakými, jakýmikoli; »převelice udiví čtenáře způsob, jakým…« m. uvede v podiv; »co se dlouho bylo dařilo…, konečně nadešlo« m. přišlo; »předsedy byli stanoveni ti a ti« m. ustanoveni; »blok bude sledovati jen tendence hospodářské« m. půjde za snahami (sledovati = jíti po stopě!); »národ čítá jen 60 procent« m. má; skoncovati mír za každou cenu m. stůj co stůj; »hrozícího převratu monarchistického se (Bavoři) neobávají, v daném případě by jej uvítali« m. kdyby nastal; »díky zdatnosti výroby je situace Francie mnohem příznivější« m. pro zdatnost; »po pádu mileniových pomníků na Děvíně a v Nitře je nyní řada na podobném pomníku, který znešvařuje silhuetu hradu Mukačeva« m. mělo by nyní dojíti na podobný pomník; »nebylo by možno překlenouti eventuelní rozpory« m. usmířiti, vyrovnati; »v tom ohledu« m. po té stránce; »musíme doznat, že…« m. přiznat; »stud rodičů namnoze diktoval zanésti bod o koupání i tehdy, když se dítě nekoupalo« m. zapsati; »v tom případě, že…« m. jestli; »u příležitosti nastávajícího hlasování v Hor. Slezsku« m. k hlasování; »zprávy postrádají podstaty« m. nemají; »v důsledku« (= podle) »stávajících« (= platných) předpisů »více« (= několika) ministerstev »doručují« (= dodávají) starostové papíry »ohledně« (= o) sčítání, což »přirozeně« (= ovšem) »vyvolává« (= budí) pozornost »dotyčných« (= [84]příslušných) stran — ne, tak to tam pohromadě není, ale rozptýleně to tam »neochvějně« je a že třeba ne »záhy«, »posléze« to všecko najdeš, to ti, čtenáři, »nepřehnaně« můžeme »sděliti«. —

Zajímavé je, že Norové jsou těžkopádní: »naše závodní lyže u Norů vzbuzovaly obdiv pro jejich těžkopádnost«.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 3, s. 80-84

Předchozí Bohuslav Havránek: Mastičkář

Následující Národní demokracie

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1