Odkud jinud

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. J.) zná Jungmann z lidové mluvy a je to spojení jistě správné; jak jinak bychom mohli říci na př. otázku ‚odkud jinud bych to mohl míti?‘ Pod. říkáme ‚odněkud jinud‘ nebo ‚odněkud odjinud‘ (byť se pak tu někde blízko neprýštila, však odněkud odjinud voda čistá a čerstvá, kdo by na ní nepřestal? Br. na Jer. 18, 14). V starší době obě slova mohla býti rozdělena jinými (odkud jsme my jinud takových nedostatků dostali? Lomnický, Kupidova střela, 1921, 14). Podle přízvuku jsou [159]to slova dvě (jako kdo jiný, kam jinam, kde jinde, kudy jinudy, nikdo jiný, někdo jiný atd.) a není proč je psáti dohromady.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 5, s. 158-159

Předchozí Mám míti

Následující Pomíchané metafory