Časopis Naše řeč
en cz

Nápast

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. H.) je slovo staré; znamená nejčastěji nehodu, neštěstí nebo nástrahu, léčku. Jako prosté »past« (z pad-nouti), je i složené »nápast« utvořeno ze slovesa napadnouti. — Živice je obecně slovanský název pryskyřice, ze stromu vytékající; přenesením bývá tak nazývána voda, kterou se sůl »potí«. Odtud přirovnání »slaný jako živica«. Slovo živice je odvozeno z příd. jména živý a znamenalo tedy patrně živou vodu, [27]tekutinu (mízu ze stromu tekoucí). — Mlčenlivý je správné právě tak jako mlčelivý, a pokud se pamatujeme, nikdo toho tvaru dosud nezapovídal. »Mlčelivý« je z příč. min. činného mlčel (jako prchlivý, stydlivý); »mlčenlivý« pak je utvořeno podle příd. jmen měnlivý, hanlivý, přičinlivý z kmene, který je v podst. jméně slovesném mlčení (Gebauer-Ert) 1, 77). — O slově lidičky bylo psáno v NŘ. 3, 6 v tom smyslu, že shoda gramatická je u něho táž jako u slova rodiče: ti (dobří) lidičky již umřeli. — Písmeno je druhotvar k (zastaralému) písmě; písmena je tvar odchylný, nespisovný. Vznikl v jazyce obecném, asi proto, že v plurále, kde se ho častěji užívá, shodovaly se jeho tvary většinou se skloňováním ženským (písmen, písmenám, o písmenách, písmenama). Při tom pomáhala snad také ženská synonyma litera nebo abeceda (v komoře našla starou, téměř odřenou »písmenu« Rais 8, 173). — Beskydy píší Pravidla podle výslovnosti, protože tu není důvodu psáti bez-. Poláci píší také Beskid. — Porta prosto je ovšem překlad něm. portofrei, ale není to překlad, který by se příčil duchu jazyka. »Bez porta« je každé psaní nefrankované, ne však prosté porta. Místo »porta prosto« psává se také »osvobozeno od poštovného«, ale to je ovšem delší. — »Na Vše svaté« je právě tak dobře jako »na Všechny svaté«. — »Básně od Jar. Vrchlického« (vedle »Básně J. Vrchlického«) není germanismus, neboť předložky od je tu užito zcela správně. Ptáme-li se po autorovi, tážeme se raději a určitěji »od koho je ta báseň?« než »čí je?«. »Sameček od včely« je ovšem něco jiného; tu neběží o původce, nýbrž o příslušnost, a proto říkáme raději »sameček včely« nebo »včelí«. — Setkají-li se v doplňku dvě příd. jména, z nichž jedno má tvar jmenný a druhé nikoli (na př. hovorný a vesel), mohou býti a bývají často obě v témže tvaru (hovorný a veselý). Bylo o tom v NŘ. 6, 296. — Skřínka se píše v Pravidlech tak, jak se vyslovuje (pod. pečeně — pečínka); laňka také. — Frabša má 2. p. Frabši; je o tom v Pravidlech str. XXVI. a v NŘ. bylo o tom několikrát. — »Vskočiti z vlaku« snad nikdo neříká, protože předložka v znamená směr dovnitř (vskočil do vlaku — vyskočil, skočil z vlaku). —

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 1, s. 26-27

Předchozí Koňak

Následující Nedomrlý

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1