Máme-li české názvosloví námořnické?

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nemajíce moře ani jezer, přejímali jsme ovšem názvosloví cizí. A přece brázdí Vltavu a Labe četné parolodi. Kam se obrátiti o pomoc při tvorbě názvosloví potřebného? Ruština v tom směru selhává; ruský námořník užívá četných slov cizích, našemu lidu neznámých, jako klipper, bootsman, mičman, šturman, škame, back atd. Za to Charváti užívají pěkných názvů domorodých, jak se o tom přesvědčí každý čtenář časopisu Jedro (= lodní plachta), listu za pomorstvo, vydávaného v Sarajevě již druhý rok. Naň upozorňuje naše čtenáře velmi důtklivě valašskomeziříčský profesor v. v. Ed. Domluvil, horlivý průkopník vodního sportu. Z toho pramene by jistě bylo lze čerpati hojně i pro české názvosloví námořnické. Pak by se ve feuilletoně o plavbě po moři nepsalo na př. vysoké moře (die hohe See), nýbrž širé moře a p. Sarajevské »Jedro« lze předplatiti v každém knihkupectví.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 5, s. 151

Předchozí O.: O češtině ve spisech stavebních

Následující Vcp. (= Josef Vycpálek): Pád