[Hovorna]
-
(E. H.) je slovo, proti němuž se stanoviště jazykového nemáme žádných námitek, zvláště když pro představu, kterou označuje, není jiného pojmenování leda snad v slově civilista. Že se i v starším jazyce slova takto tvořila, toho svědectvím jsou jiná slova toho způsobu, jako nekatolík, nekněz, nepřítel atd. Jsou to slova potřebná na pojmenování těch, kteří nepatří do skupiny jednotlivců označených jménem kladným, zvláště když je z jakýchkoliv důvodů třeba tuto vlastnost zdůrazniti (na př. že na vojnu musil každý, i nevoják). Velmi často se tvořívají takováto záporná substantiva ve známých syntaktických dvojicích, určených k úplnému vyčerpání pojmu: pán — nepán, přítel — nepřítel, hlava — nehlava atd.
Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 1, s. 30
Předchozí Návěst, návěstidlo
Následující Přes