Časopis Naše řeč
en cz

Král hor

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Edmond About: Král hor. Obrázek mravů řeckých. Nákladem Fr. Topiče.

Jest tomu právě 60 let, co vydána byla v Paříži tato povídka duchaplného novellisty, essayisty a novináře Edmonda Abouta. Vzbudila veliký rozruch, jako vůbec Aboutovy práce o Řecku. Bylť totiž auktor delší dobu prodléval v Athénách a důkladně tam prostudoval poměry řecké; proto o Řecku a Řecích psal rád.

Povídka Král hor byla přeložena do češtiny r. 1902, ale dnes jest málem časovější, než byla tehdy. Jistě se od té doby mnoho v té zemi změnilo na stránku lepší; než cestovatelé nynější by v mnohém přisvědčili ještě dnes tomu, co About líčí v tomto »obrázku mravů řeckých«. Jest to vlastně vypravování pana Hermanna Schultze, doktora filosofie a botanika, vyslaného do Řecka botanickou zahradou hamburskou, panu Aboutovi, jejž navštívil jakožto spisovatele knihy o současném Řecku, aby se mu poklonil a zkušenosti jeho doplnil svými. Vypravování toto jest tak roman[20]tické, až i About prý se tázal sám sebe nejednou, netropí-li si p. Schultze z něho šašky. »Avšak mluvil tak určitě, jeho modré oči vysílaly ke mně pohled tak upřímný, že moje záblesky skepticismu rázem potuchly.« Dr. Schultze totiž byl upadl se dvěma Angličankami do rukou mocného tehdy briganta Hadži Stavrosa, zvaného »Králem hor«, který si vydržoval zvláštní akciovou společnost na přepadání cizinců a vydírání výkupného, měl své přátele a pomocníky v policii, četnictvu i vojsku, platil zvláštní časopisy, působil na volby do parlamentu atd. Co za těch 14 dní Schultze u »Krále hor« zkusil a jak byl vysvobozen, jest ovšem až nepodobné víře. Vypravování to udržuje čtenáře v nechabnoucím napětí až do konce a jest kořeněno francouzskou duchaplností a vtipem. Však se pro tyto vlastnosti Edmond About klade po bok Voltairovi.

Překlad jest proveden se zřejmou péčí a úctou k mateřštině. Mluva plyne lehce a mile. Jen tu i tam proklouzly panu překladateli některé chyby, které tu vytkneme proto, že se příliš často opakují také jinde a mohly by se pokládati za dovolené, poněvadž už zobecněly. Ale i ustálený, zobecnělý hřích zůstává hříchem a jest se ho stříci; rušíť dokonalost. Uvádíme zejména:

1) Užívá se nesprávných tvarů; z nich nejhrubší jsou: obejmul (m. objal) a sejmul (m. sňal), ba dokonce i nestvůrné uzmouti se vyskytuje na str. 217. Z dalších buďte vytčeny: rozžal (m. rozžehl) na str. 216; stisknul a p. (m. stiskl); nahražen (185, m. nahrazen); střežili 50 nebo 60 zajatců (19, m. střehli); sezení (61, m. sedění); Amerikán (16 a j. m. Američan), Spartan (157, m. Sparťan); angličina (11, m. angličtina); na vrcholi (178, m. na vrchole); jehněčí (m. jehněcí).

2) Slovesa s předmětem v 2. pádě pojí se tu nesprávně s pádem čtvrtým, na př. marně jsem tu hledal stany (65), hledal prostředek (157); dostaneš náramek, jejž sis přála (73), přál nám zlaté sny (111); potřebuješ nástroj (73), žádal jej (185); abychom chránili svoje zbraně (235).

3) Po záporu se neklade genitiv: nezapomenu nikdy chřest jeho čelistí (14); nemáte lidský cit (195); neměla profil klassické sochy (49) atd.

[21]4) Chybné vazby se vyskytují tyto: hrál karty. To jest sice rčení velmi oblíbené a časté, ba skoro obecně se ho užívá; ale přes to zůstává nesprávným m. správného: hrál v karty. Podobně chybné jest: hrál housle, hraje klavír (m. na housle, na klavír).

Jiné zobecnělé rčení takové jest: obchody jdou špatně (37), m. obchodům se nedaří valně nebo obchody jsou špatné, váznou, — Domy sestávají ze čtyř stěn (52). Kolikrát už sloveso »sestávati« bylo vytýkáno, do klatby dáno, jakožto otrocký překlad slovesa »bestehen«! Ale pořád se vynořuje znovu m. správného skládati se. — Germanismus: přijde řada na mne (199), také přijdou na řadu (133) rovněž často se čítá m. dojde na mne, na ně. — Postrádati nadšení — nepostrádal jakés elegance už zcela nahradilo naše pohřešovati, nemíti ap. Utvořeno bylo podle německého entbehren. — Dále ještě upozorňujeme na větu: Snídaně byla jednou z nejveselejších hostin (163), kde slovo »jednou« pocítí nemile snad i otrlejší již čtenář. — Vyšívání vyjímalo se dobře (251) m. pěkně se neslo, svědčilo dobře ap. jest rovněž častá chyba.

5) Jiné drobnosti: Odvržen prudčeji překotil se (20) m. odvržen byv prudčeji. — V tom ohledu m. po té stránce, v té věci, v tom směru. — Jal jsem se vyptávati ve příčině Hadži (21). Toto »ve příčině« proniklo jazyk tou měrou, že se teď mluví a píše ve příčině všeliké věci, m. o ní. — Také tvary »zodpovědnost« a »zodpověden« se tu vyskytují, ač jen dvakrát (místo odpovědnost, odpověden), kdežto dnes to slovo se tiskne na oči denně v časopisech a doráží do uší se všech stran.

Jest nám milo, že můžeme přestati na těchto výtkách knize o 261 stranách. Ale i ty nás překvapily při dotčené již pečlivosti p. překladatelově o pěkný a správný jazyk.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 1, s. 19-21

Předchozí Novelly Gabriely Reuterové

Následující Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1