Časopis Naše řeč
en cz

Koňak

[Hovorna]

(pdf)

-

P. Sylva Jiří Karlík nám poslal sbírku návrhů na české pojmenování posavadního cognacu, koňaku, jak se objevily v novinách (návrhů uveřejněných prý bylo mnohem více). Z největší části v nich neviděti mnoho smyslu pro náš jazyk. Naše německé myšlení je příčinou, že se navrhuje tolik složenin, jako vínožeh, vinovar, vinopal, vinolikér, vinotaj, palovín nebo palvín (o původ tohoto slova prý se pře několik šťastných vynálezců), též palvíno; bolševické větry, táhnoucí Evropou, zanesly k nám i touhu skládati slova ze zmrzačených údů živých slov (jako je naše »umprum«, původně jen žertovná zkratka jména Umělecko-průmyslové školy, ozývající se dnes i ve vážném hovoru), jak svědčí návrhy jako žarvín, žarvíno, silvín (= silice vinná), devinál (= destilát vinný), konvín nebo koňvín (koňak+víno), lisvín (lisované víno?), jasvíň nebo jas(?), lekvín nebo vinlék (pro lékařské potřeby). Zvláštního místa zasluhuje zvín (= z vína); i pakoňak se navrhuje. Jsou i návrhy, z nichž se ozývá humor nestejné jakosti: kaňok, karabec nebo zkráceně rabec (protože »koňáci« mají karabáč), dobroděj, abstinent, židák, pardál (točte se pardálové), karel (na památku korunované hlavy, o níž se všelicos povídalo) a j. Jiné návrhy hledí k vlastnostem koňaku, tak hřejín, silič, junák, jiné k jeho původu, jako révoň, révovka, révovička, viňák (ale aby prý se nepřipletlo ještě nějaké s), vinér, hrozňák. Atd. P. Karlíkovi se zdá, že jednou koňak bude pokřtěn podle jména místa nebo města, které se proslaví nejlepším československým výrobkem, jako již dnes máme »mělničinu« nebo místy »plzeninu«; to však i podle jeho mínění zdá se nám, že ať bude na láhvi nápis jakýkoli, tomu, co bude v láhvi, ještě naši budoucí budou říkati koňak.

Laskavostí jednoho z členů poroty, v níž se mělo rozhodovati o novém pojmenování koňaku (v. V, 235), jsme se dověděli, že do ní byli pozváni i filologové, ale nepřišli. Bohužel mu není známo, kteří to byli a který ústav nebo úřad by byli zastupovali; my víme, že to nebyla ani Česká akademie ani universita. Ale celý ten koňakový poplach prý byl předčasný, ne-li zbytečný: ve Francii zákaz franc. jména pro cizinu [310]není posud rozhodnut a francouzští výrobci sami se ho nedomáhají. A tak snad všecky ty »palvíny, malvíny, vinopaly« atd. atd. budou moci zůstati, kam patří, i s »československým« Winebrandy (spr. výslovnost prý je s čípkovým r), o kteréž jméno asi svolavatelům poroty především šlo.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 10, s. 309-310

Předchozí Jednota Svatopluka Čecha

Následující Malvín