Časopis Naše řeč
en cz

Z jazykové poradny

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

Dotaz
Mám dotaz ohledně správného používání slova ambulance. Je správné ambulancí nazvat kancelář sociální služby, která poskytuje odborné sociální poradenství formou ambulantní a terénní služby?
Obsah spolupráce s uživateli služby je následující:
a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: zprostředkování navazujících služeb,
b) sociálně-terapeutické činnosti – poskytnutí poradenství v oblastech: orientace v právu, a zejména v problematice správních činností, dokumentů, dokladů atp. souvisejících s návratem do České republiky nebo s dlouhodobým pobytem a životem v zahraničí a cizineckou (přistěhovaleckou) problematikou […],
c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Odpověď
Akademický slovník současné češtiny uvádí u hesla ambulance tři významy: 1. ‚zdravotnické zařízení, ordinace poskytující vyšetření a léčbu docházejícím pacientům nebo zajišťující příjem pacientů k ústavnímu ošetřování‘, 2. ‚vůz pro přepravu nemocných, raněných ap.‘ a 3. ‚vojenská (polní) ošetřovna, nemocnice‘. Jak je vidět, všechny zachycené významy se pojí výhradně se zdravotnickými službami. V Českém národním korpusu (SYN v8) má slovo ambulance více než 60 tisíc výskytů, po namátkové kontrole se zdá, že i v úzu se výraz ambulance pojí zásadně s oblastí zdravotnictví.
Zároveň je však nutné říct, že posuny významů jsou v jazyce přirozeným jevem a posunutí či rozšíření významu ambulance i do sektoru sociálních (poradenských) služeb si lze snadno představit. To, že tento význam slovníky zatím nezachycují, je velmi pravděpodobně dáno tím, že podobné služby dosud zkrátka nebyly poskytovány v takové míře a tak organizovaně.
Vzhledem k tomu, že se výraz ambulance v užívání jazyka prokazatelně stále pojí především se zdravotnictvím, by však mohlo být jeho užití v uvedeném kontextu zavádějící. Domníváme se proto, že pro tuto chvíli by bylo v zájmu jednoznačnosti nejvhodnější zvolit opis, a to např. v podobě ambulantní sociální služby, ambulantní poradenské služby, ambulantní právní služby. Přídavné jméno ambulantní má totiž na rozdíl od podstatného jména obecnější význam: 1. ‚týkající se vyšetřování, ošetřování nemocných schopných chůze (nikoli pacientů na lůžku)‘ a 2. ‚měnící místo, pohyblivý, přenosný‘ (Akademický slovník cizích slov).
Druhou možností je výraz ambulance blíže specifikovat vhodným přídavným jménem, např. sociální ambulance. Ani v tomto případě však nelze zaručit, že bude označení pro všechny uživatele češtiny průhledné.
Závěrem ještě doplníme, že je třeba zohlednit také typ textu, v němž se bude s výrazem pracovat. Jde-li např. o nějaký interní či méně formální dokument, u něhož lze předpokládat, že všichni zúčastnění ví, o čem je řeč, pak užití výrazu ambulance / sociální ambulance v zásadě nic nebrání, pokud je však text určen široké veřejnosti, doporučujeme držet se výše zmíněných návrhů.

Text je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Naše řeč, volume 104 (2021), issue 1

Previous Marta Šimečková: Co se nedostalo do Českého jazykového atlasu: nářeční pojmenování střenky

Next Markéta Ceháková: Úzus a norma v redigovaných vs. neredigovaných textech: Na příkladu skloňování japonských jmen zakončených na -u