Z jazykové poradny

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

Dotaz:
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) před časem v tiskové zprávě uvedla mj. věty „SZPI opět zjistila falšování u potravin […]“, „Další případ falšování mimořádného rozsahu zjistili inspektoři SZPI při kontrole masných výrobků […]“ a „U níže uvedených šarží masných konzerv […] aktuální výsledky laboratorních rozborů potvrdily významně nižší než na obalu udávaný obsah masa“. Ve všech případech šlo o konzervy masných výrobků, u nichž byl zjištěn podíl masa o 14–21,5 % nižší než uvedený na etiketě. Jaký je faktický význam slova falšování? Je toto slovo v tiskové zprávě použito oprávněně a ve správném smyslu?
Odpověď:
Sloveso falšovat lze nalézt ve všech současných výkladových slovnících češtiny – v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957), Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971 / 1989) i Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978/1994/2003) –, a to v nejúplnější podobě v těchto významech:
1. padělat: falšovat peníze, podpis; falšovat skutečnost, dějiny zkreslovat; 2. vyrábět nebo znehodnocovat (potraviny) přimíšením méně hodnotného materiálu: falšovat víno, máslo; 3. sport. falšovat míč: dávat mu rotaci, která mění při odrazu jeho očekávaný směr.
O tom, že se toto sloveso užívá ve druhém významu již dlouho, svědčí i doklady z lexikálního archivu Ústavu pro jazyk český, viz např. To samé (co o soli či tabáku) platí i o jiném zboží, které vy (kupci) rozličným způsobem falšujete (K. I. Thám, 1813), … že kramáři (anglickým) dělníkům falšují cukr roztlučenou rýží a podivnými věcmi (F. L. Rieger, 1860).
Jestliže je na etiketě konzervy např. uvedeno, že má obsahovat 89 % masa a laboratorním rozborem byl zjištěn obsah masa pouze 67,5 %, je zřejmé, že zbývající množství, tj. 21,5 %, bylo nahrazeno něčím jiným. Má-li to být masový výrobek, nižší obsah masa je třeba chápat jako negativum, výrobek byl tudíž znehodnocen. Užití podstatného jména falšování odvozeného od slovesa falšovat bylo proto podle nás v tiskové zprávě SZPI oprávněné.

Naše řeč, ročník 101 (2018), číslo 3

Předchozí Petr Nejedlý: Ze slovníku raněnovověké češtiny: klorýt

Následující Jan Chromý: Experimentální výzkum gramatického vidu a způsobu slovesného děje: jazyková relativita a vidové vynucení