Časopis Naše řeč
en cz

Narozeninové dárky Naší řeči

Markéta Pravdová, Jan Chromý, Ondřej Dufek

[Sdělení redakce]

(pdf)

Birthday presents for Naše řeč

Do stého ročníku vstoupila Naše řeč v novém kabátě – má inovovanou obálku a zadní stranu všech pěti letošních čísel doplňuje výroční logo konference 100 let Naší řeči, která se konala 9.–11. ledna 2017 v Praze.

Když jsme v úvodu posledního čísla minulého ročníku bilancovali sto let Naší řeči a zvali na výroční konferenci, mohli jsme – byť na základě slibného programu a dalších indicií – přinejlepším doufat, že příspěvky a diskuse budou stoleté dámě sloužit ke cti. Teď, s dostatečným odstupem, už můžeme prohlásit, že naše vyhlídky nebyly liché. V pěti tematických sekcích (Normy jazyka a komunikace, Gramatika a gramatičnost, Dynamika slovní zásoby češtiny v synchronním a diachronním pohledu, Jazyk v interakci a Drobnosti) pod vedením členů oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR se sešlo více než sedm desítek příspěvků. Přítomní lingvisté snesli na pomyslnou kupu narozeninových dárků to nejlepší – zprávy o pokrocích a výsledcích svých výzkumů naší řeči.

Někteří účastníci konference na svá vystoupení navázali – přednesené příspěvky podrobili jednak kritice konferenčních diskusí, jednak později standardnímu časopiseckému recenznímu řízení. Významnou část toho nejlepšího a nejzajímavějšího, co od svých základů na lednové konferenci dozrálo až do podoby studií většího i menšího rozsahu, nyní chceme přinést čtenářům Naší řeči v následujících třech číslech.

Přestože tato tři letošní čísla budou mimořádná co do rozsahu, nabídnou tradičně pestrou kombinaci článků a drobností, ať už z hlediska stáří analyzovaného jazykového materiálu, palety použitých metod, zakotvení v různých vědních oborech nebo zpracovávaných témat.

První část narozeninových dárků je dokladem oné šíře a pestrosti. Úvodní článek J. Zemana, věnující se mluvené syntaxi, je specifický tím, že si za předmět nebere jazyk, nýbrž jeho reflexi přímo v Naší řeči. Blok následujících studií se materiálově opírá o starší češtinu (případně i češtinu doby střední): J. Pergler představuje koncept sémantických map jako přístup k popisu historické slovotvorby, M. Homolková vyvrací někdejší nejistotu o náležitosti a původu výrazu přiserač, O. Navrátilová analyzuje distantní postavení členů nominální fráze. Morfologický rozbor rodu jednoho typu (po)místních jmen předkládá P. Štěpán. B. Martinkovičová nás seznamuje s tou částí jazykověporadenské problematiky, která se týká institucionální komunikace. Poslední dva články analyzují autentickou mluvenou češtinu: J. Hoffmannová, Z. Komrsková a P. Poukarová zkoumají na bohatém korpusovém materiálu reprodukci řeči pomocí částice prý/prej, L. Jílková pak hledá souvislost mezi přízvukem slov jo a no a jejich funkcemi v mluveném projevu. Drobnosti rozkrývají nesamozřejmé významy slov: I. Fuková uvádí na pravou míru Gebauerovo chápání tvaru smiechoval/směchoval, M. Ireinová zase zjišťuje vývoj významu slova šmakuláda.

Přejeme čtenářům Naší řeči, aby v ní nejen po celý jubilejní rok, ale i v letech dalších nacházeli texty, které je – stejně jako dobré dárky – potěší, překvapí a zaujmou.

Naše řeč, ročník 100 (2017), číslo 3

Předchozí Z dopisů jazykové poradně

Následující Jiří Zeman: Mluvená syntax v Naší řeči

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1