[Answers]
-
(R. Z.) V staré češtině bylo sloveso hrzěti (podle Gebauerova výkladu »hrzším, hrdějším býti«, vedle hrděti, hrdnouti a j.), které znamenává také »pohrdati«; k tomu bylo složené zhrzěti, sloveso, jak viděti z dokladů zřetelných, vidu trvalého (na př. u Ctibora Tovačovského v Hádání 16a: ti dobře hledají, kteříž světskou mocí zhrzejí, nebeských se přidržejí). K tomuto slovesu náleží tvar zhrzený, který tedy není nesprávný; »zhrzená láska« je pohrdaná láska, láska, jíž se pohrdá.
Naše řeč, volume 5 (1921), issue 7, p. 224
Previous Vymýtiti
Next Václav Flajšhans: Jungmann a — Hanka