Zhrzený

[Hovorna]

(pdf)

-

(R. Z.) V staré češtině bylo sloveso hrzěti (podle Gebauerova výkladu »hrzším, hrdějším býti«, vedle hrděti, hrdnouti a j.), které znamenává také »pohrdati«; k tomu bylo složené zhrzěti, sloveso, jak viděti z dokladů zřetelných, vidu trvalého (na př. u Ctibora Tovačovského v Hádání 16a: ti dobře hledají, kteříž světskou mocí zhrzejí, nebeských se přidržejí). K tomuto slovesu náleží tvar zhrzený, který tedy není nesprávný; »zhrzená láska« je pohrdaná láska, láska, jíž se pohrdá.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 7, s. 224

Předchozí Vymýtiti

Následující Václav Flajšhans: Jungmann a — Hanka