Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of Academy of Sciences of the Czech Republic on the question on the Czech colloquial noun ségra 'sister' and its evaluation.

Dotaz:

Chtěl bych Vás požádat o rozřešení sporu. Kamenem úrazu je slovo ségra. Můj švagr ze západních Čech totiž tvrdí, že toto slovo je „ohavnou, vulgární zkomoleninou“, že „ani není českého původu“, že „kazí český jazyk“ atd. a přímo mi zakazuje tohoto slova používat. Můžete mi prosím napsat, má-li pravdu on, nebo já, který s jeho tvrzeními nesouhlasím?

 

Odpověď:

Možná to někomu bude znít skoro neuvěřitelně, ale slovo ségra, dříve i sejgra, pochází z argotu. Tento výraz uvádí Otakar Nováček v knize Brněnská plotna, která vyšla v Brně v roce 1929. Ve Slovníku nespisovné češtiny se dozvíme, že ještě v poválečném období mělo slovo ségra pro řadu lidí argotický nádech. Jako vulgární hodnotí slovo ségra jak Příruční slovník jazyka českého, tak i Slovník spisovného jazyka českého, který začal vycházet nejdříve sešitově v letech 1958–1966.

Slovo sestra/ségra pochází z německého Schwester. V medicínském slangu je znám i výraz švestra ‚ošetřovatelka, sestřička‘, který se objevoval například v románech ústeckého spisovatele Vladimíra Párala.

Obměna výrazu sestra na expresivní segra či ségra se začala šířit v mluvě mládeže před druhou světovou válkou a tento výraz byl doložen na celém území Česka. V nářečních útvarech se setkáváme i s podobami švica, švice, švíca, kontaminací slov segra a švica dále vznikly i podoby švigra/švígra.

Z pohledu dnešních lexikografů došlo v hodnocení tohoto slova ke značnému posunu. Například Fronkův Česko-anglický slovník už posun ve stylovém hodnocení registruje a u hesel brácha i ségra má zkratku „hovor.“ a ekvivalenty brother a sister.

Výraz ségra se tedy postupně přibližuje stejné stylové úrovni jako výraz brácha, byť ho mohou zvláště moravští mluvčí ještě stále chápat jako zhrubělý, a není divu, že v psaných projevech se slovo ségra objevuje v nesrovnatelně menší míře než brácha. V Českém národním korpusu najdeme na 15 600 dokladů slova brácha a jen na 1 800 dokladů slova ségra.

Pravda ve Vašem příbuzenském sporu je tedy někde na půli cesty. Vývoj užití výrazu ségra je pěkným dokladem toho, že jazyk není černobílý.

Naše řeč, volume 99 (2016), issue 2, p. 112

Previous Josef Štěpán: Nový význam slovesa dát a módní frazém to dáš!

Next Vojtěch Veselý: Ke zpracování některých významových druhů číslovek ve výkladovém slovníku