Nový význam slovesa dát a módní frazém to dáš!
Josef Štěpán
[Short articles]
A new meaning of the verb dát ‘give’ and the trendy idiom To dáš! ‘You’ll make it!’
The article deals with a new meaning of the verb dát ‘give’ and the trendy idiom To dáš! ‘You’ll make it!’.
Slovník spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ) uvádí u hesla slovesa dát šest základních významů. V poslední době[1] se v prostředí uvolněné komunikace především mladé generace při povzbuzování šíří u tohoto slovesa i nový význam, a to ‚zvládnout‘, tj. ‚dokonale se zhostit svého úkolu v něj. práci, zprav. tvůrčí, dokonale vytvořit, zpracovat; osvojit si 2, naučit se‘ (SSJČ 4, 1971, s. 883), srov. (1) sme ho jako povzbuzovali to dáš (ORAL2013). Tento význam není v příkladovém materiálu SSJČ k heslu dát doložen. S novým významem se setkáváme v autentických mluvených projevech (korpus ORAL), v televizním vysílání, na internetu (sociální sítě, webové stránky), v některých tiskovinách (viz korpus SYN) aj. Odpovědět na otázku, odkud se tento nový význam vzal, je velmi těžké. Domníváme se, že sloveso dát s tímto významem někdo neotřele užil zřejmě v mladé generaci nejspíše ve sportovním soutěživém prostředí (mohli to však být i studenti ve škole, umělci atd.) a pak se dále začalo šířit.
Cílem drobnosti je ukázat, jak se sloveso dát v novém (lexikálním) významu užívá v různých slovesných tvarech a především v 2. osobě oznamovacího způsobu u módního frazému To dáš! Základním metodologickým východiskem našeho přístupu je odmítnutí introspekce. Budeme vycházet jen z doloženého materiálu konkrétní, situačně ukotvené komunikace, což je při hledání nového významu časově náročnější, protože sloveso dát má v současné češtině vysokou frekvenci.[2] Už podle Jelínka – Bečky – Těšitelové (1961, s. 101) je to 10. nejčastější sloveso v češtině po slovesech býti, míti (se), moci, museti/-i-, věděti, chtíti, jíti, říci, viděti. Podle Čermáka – Křena (2004, s. 375) je sloveso dát (se, si) 9. nejčastější české sloveso po slovesech být/bejt, mít, moct/moci, říct/říci, muset/musit, chtít, *stát (se), vědět.
Je zajímavé, že se u některých uvedených sloves objevují konstrukce, které v příkladovém materiálu SSJČ nejsou doloženy. U slovesa mít je to konstrukce mít na to, kde sloveso mít mající význam ‚schopnost konat děj‘ vyjadřuje už delší dobu význam ‚povzbuzení‘: (2) „Jedu, babi, dáš to, máš na to,“ křičí dvě dívenky (SYN), doklad na nemít na to viz (22). U modálního slovesa muset byla nedávno popsána a interpretována konstrukce typu Karla Gotta nemusím (Hansen – Nekula – Banášová, 2011).
Sloveso dát má nový (lexikální) význam ‚zvládnout‘ asi v celém (morfologickém) paradigmatu slovesných tvarů (zřejmě vyjma přechodníků). Všimneme si především tvarů indikativu prézentu, a to nejprve 1. a 3. osoby singuláru [108]i plurálu, krátce 2. osoby plurálu. Jen stručně uvedeme tvar rozkazovacího způsobu ve 2. osobě singuláru, tvary podmiňovacího způsobu a infinitiv. Doklady jsou jen ilustrativní, nevyčerpávají všechny slovesné tvary, které fungují v současné komunikaci. Nejfrekventovanější je 2. osoba singuláru indikativu prézentu ve frazému To dáš!, protože ten užívá především mladá generace při tykání v mluvené komunikaci. Tímto frazémem se budeme podrobněji zabývat až v druhé části tohoto příspěvku, kdy se stručně zmíníme i o vykání (viz doklady 31–33). Pokud jde o slovosledné užití tvaru slovesa dát, slovesný tvar stojí v naprosté většině případů na konci krátké (málo a jen omezeně rozvité) věty a je zpravidla jejím intonačním centrem a/nebo z jiného úhlu pohledu rématem.
Tvary oznamovacího způsobu slovesa dát mají nový význam ‚zvládnout‘ v následujících konkrétních dokladech.
Pokud jde o slovesné tvary 1. osoby singuláru, dokonavé sloveso dát svými prézentními tvary vyjadřuje budoucnost, a to ve větě kladné: (3) Než se obránci stačili otočit, měl jsem náskok. A na kličku gólmanovi jsem věřil. Věděl jsem, že to dám (SYN) i záporné: (4) Paní profesorko, já už to nedám (TV Nova, seriál Gympl s (r)učením omezeným, 2012, dále jen TV Nova, Gympl). Sloveso dát funguje v čase minulém: (5) „Tykadýlka mi zůstávají mezi zuby, ale dal jsem to,“ liboval si Čtvrtníček poté, co si smlsnul na toustu s oblohou v podobě sarančete.[3] Doklady na 1. osobu plurálu: (6) Od kontroly to valíme do cíle. Teď už je jisté, že to dáme (SYN), (7) Jenže v čase 19:48 přišlo na buly v obranném pásmu Klášterce a vhazování, která byla v průběhu duelu záležitostí hostů, vyšlo Baníku. „Teď to dáme, prohlásil někdo na střídačce,“ reprodukoval Michna hlášku, která o pár vteřin došla naplnění (SYN) atd.
3. osoba singuláru je doložena v následujících větách: (8) Porazila nás výborně hrající Mišurová, protože co vystřelila na koš, to dala (SYN), (9) Ti, co mohli popadnout dech, nám fandili, protože viděli, že se docela snažíme. No Vojta to dal za 34.06 minuty (SYN), (10) Radiace RUDÉ očima Františky: Kdo shoří a kdo ji bezpečně dá?[4], 3. osoba plurálu: (11) Tak to dali, toho dubla (ČT1, 7. 8. 2015, Monika Absolonová, pořad Taxík) apod.
2. osoba plurálu: (12) Krajina přílivu není ani tak film jako ekvivalent bungee jumpingu, adrenalinových sportů či zkušenosti s tvrdou drogou. Pokud to dáte a přežijete, budete na sebe pyšní (SYN).
Sloveso dát mívá ojediněle tvar i ve způsobu rozkazovacím, a to v inverzním slovosledu: (13) Já bych asi do kličky stejně nešel, vždy raději volím střelu. Při nájezdech jsem si pořád opakoval: Dej to, dej to! (SYN).
Tvar slovesa dát bývá i v podmiňovacím způsobu: (14) Vítězný gól na 4:3 zaznamenal skoro z brankové čáry Jupa. „Určitě by to dal každý, pokud by ovšem byl na správném místě,“ se smíchem prohlásil autor nakonec bronzového gólu (SYN), souvětí (15) Jak se tady říká v Česku, bez něho (rozuměj otce) bych to nedala (TV Prima, VIP zprávy 3. 7. 2015) je zajímavé tím, že ho pronesla osoba, jež se po 14 letech pobytu ve Finsku vrátila domů a všimla si nového jazykového jevu (Dominika Gottová, dcera Karla Gotta).
Význam ‚zvládnout‘ proniká i do neurčitých tvarů, např. infinitiv (16) Byl jsem naštvaný, říkal jsem si, že když už to kopu potřetí, musím to dát (SYN).
[109]Podrobněji se budeme věnovat 2. osobě singuláru indikativu prézentu, která je jako módní frazém To dáš! v současné komunikaci nejčastější, protože v soutěživém prostředí vyjadřuje povzbuzení adresáta. Pro tento chytlavý frazém platí, že slovesný tvar je zpravidla na konci krátké věty a je zpravidla jejím intonačním centrem a/nebo rématem. Ve frazému jde o dokonavé sloveso,[5] které lze chápat jako elipsu (jsem si jistý, že) to dáš.[6]
Dříve než se budeme zabývat módním užíváním frazému To dáš! v současné komunikaci, uvedeme výběr z dokladů na tento frazém a jeho varianty.
Jde o doklady především ze sportovního prostředí: (17) no já si právě myslim že jakoby na těch kolech zrovna tam na těch kolech fakt jako to dáš – (ORAL2013), (18) „To dáš, Pepo!“ znělo nad sečskou přehradou,[7] (19) Když pak přijel na střídačku, já mu řekl: „Nevadí, Venco, příště to dáš!“ (SYN), (20) Zdence držím palce. Určitě to dáš (SYN), (21) Na penaltu je určeno víc hráčů. Zdeněk Svoboda, jeden z nich, běžel za faulovaným Vráťou Lokvencem, který mi řekl, Sigi, ty to dáš (SYN), (22) Nějaký otec se pravděpodobně snažil vychovat svoji dceru k férové hře a čestnosti tím, že při čestném hodu řval na protihráčku: „To nedáš! Na to nemáš!“ (SYN).
Uvedený frazém funguje i v jiných společenských prostředích: (23) ..no..takhle ses učil moji logiku no..vidíš..a dali jsme to (smích) no jo no ale všichni mně říkaj že nejlepší je jít spát.a kašlat na to.no že pak to dáš no tak jako..až tak ne no ale.ale je pravda.že na– (ORAL2013), (24) Znáte zkoušku, o které už několik let, mnohem dříve, než jste vůbec vstoupili na univerzitní půdu, kolují hrůzostrašné zvěsti? Že je to poprava, smrt, masakr, síto či v lepším případě „neboj, to dáš“?! Vítejte! Právě jste se stali právoplatnými členy univerzitní obce (SYN), (25) A těm mladým slečnám a pánům už se to blíží, a čím víc mají horkou hlavu, tím víc žhaví telefony a vzájemně se podporují – to dáš, musíš, tak za tři to určitě dáš…to já to nedám…zvládne to. Určitě, musí si víc věřit (SYN), (26) Pekelně se soustředím, ale navenek to asi vypadá úplně jinak, protože režiséři se mě pořád ptají, proč jsem tak nesoustředěný. A přitom já na sebe uvnitř úplně hystericky řvu: To dáš! To dáš! Jak s takovými problémy můžete točit třeba milostné scény? (SYN), (27) Píseň od Depeche Mode, jejíž interpretaci pochválila opětovně Ilona Csáková, však už Martin přes slzy dojetí nedokázal podruhé dozpívat. „To dáš,“ povzbuzoval ho i Leoš Mareš (SYN), (28) Marie to dala. Jak to dáš ty?[8].
V dosud uvedených dokladech tvar dáš stojí zpravidla na konci věty v souvětí. Řídké jsou doklady, v nichž na konci věty nestojí tvar dáš, ale výraz to, popř. ještě další výraz: (29) „Od začátku jsem si věřil, že to dám nahoru a uspěju, ale nejvíce mi pomohli kluci. Především Pavel Horváth, který říkal: Dal to táta, dáš to taky (SYN), (30) „Pojď! Zaber! Ještě kousek a dáš to! Jóóó, je to tam!“ (SYN).
Výše uvedené doklady na frazém To dáš! svědčí o tom, že jde všude o různá neoficiální prostředí, v nichž se tyká. Může se tam však i vykat a pak se užije 2. osoba plurálu: (31) Hodinu vydrží plavat každý a maraton se dá odcupitat. Kdybyste se teď rozhodl absolvovat Ironmana, budete chvilku trénovat a za [110]pár týdnů to dáte (SYN), (32) Jste si prostě jistý, že to dáte, koncentrace třeba už není taková (SYN). Ojediněle se slovesa dát užívá v jeho nedokonavé podobě dávat při vykání někdy už i v prostředí oficiálnějším, např. pracovním, když profesorka na poradě ve sborovně říká k bývalému řediteli školy, který se vrátil z protialkoholní léčby, souvětí: (33) Všichni Vás obdivujeme, jak to dáváte! (TV Nova, Gympl). Problematika tykání a vykání však už přesahuje téma tohoto příspěvku.
Frazém To dáš! má dva základní systémové předpoklady pro to, aby konkuroval v neformálním vyjadřování větě To zvládneš! Za prvé je to krátkost (jednoslabičnost) slovesa a údernost, což je výhodné v současné rychlé komunikaci zvláště při povzbuzování ve sportu apod. Za druhé je to vysoká frekvence slovesa dát v češtině.
Přejděme nyní k módnímu užívání věty To dáš! v současné české komunikaci. Značná obliba této věty a její vyšší frekvence v běžně mluvené češtině vedly k jejímu častějšímu užívání také v televizi a rozhlase. K módnímu užívání slov a vět napomáhají různé akce, projekty atd. Už v sedmdesátých letech minulého století se rozšířilo ve společnosti slovo fit původem z angličtiny díky heslu Buď fit!, s kterým přišel Ústřední výbor České tělovýchovné organizace pod vlivem celoevropského hnutí (Štěpán, 1973). Dne 13. 10. 2009 byl na stránce webového portálu Rockmag.cz uveřejněn projekt TO DÁŠ![9] na podporu dárcovství krve realizovaný na šesti vysokých školách v ČR pod patronací Všeobecné zdravotní pojišťovny za účasti herce a zpěváka Tomáše Kluse. Akce Buď fit! i projekt To dáš! mají společné to, že vyjadřují povzbuzení, kterého je ve společnosti vždy potřeba. Na rozdíl od předlistopadového režimu k šíření věty To dáš! přispívají sociální sítě, internetová/elektronická komunikace a částečně v médiích i různé zábavné pořady s tímto názvem, jako byl např. docu-reality pořad v TV Prima.
Sloveso dát ve významu ‚zvládnout‘ se v médiích šíří v pořadech, v nichž se očekává uvolněné, spontánní vyjadřování. Tak se vyjadřují i některé celebrity (10), (11), (15), (27), které si libují v nejrůznějších módách a u nichž jsou mnohdy pochybnosti o kultivovanosti jejich vyjadřování.
Frazému To dáš! se užívá v komerčním prostředí, v reklamě i jinde. Existuje bar To dáš, nápis na plakátu To dáš, název zábavného webového testu Snad to dáš kámo, nápis na kojeneckém a dětském oblečení Taťko, ty to dáš!, Ty to dáš!!! se vyskytuje i jako název hymny sportovního klubu atd. Frazém To dáš! se odráží také v běžně mluveném jazyce postav životních příběhů v televizi, když např. studentka gymnázia povzbuzuje svou zoufalou těhotnou spolužačku: (34) Ach, to dáš! (TV Nova, Gympl) aj.
Závěrem můžeme shrnout: Novým lexikálním významem slovesa dát je význam ‚zvládnout‘, který vyjadřuje povzbuzování. Šíří se hlavně užíváním v běžně mluveném jazyce, v sociálních sítích, jeho užívání je podporováno médii. Tento význam proniká do téměř celého paradigmatu tvarů slovesa dát v uvolněné komunikaci především mladé generace. Nejčastěji se užívá 2. osoby singuláru indikativu prézentu v módním a úderném frazému To dáš! Nový lexikální význam slovesa dát patří do běžně mluveného (nespisovného) jazyka, ne do jazyka hovorového (spisovného), a jako takový by ho měl kvalifikovat připravovaný Akademický slovník současné češtiny.[10]
[111]PRAMENY
Český národní korpus – ORAL2013 (2013) [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. < http://www.korpus.cz >.
Český národní korpus – SYN, verze 3 (2010–2014) [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 2015-07-11. < http://www.korpus.cz >.
ČT 1. TV Nova. TV Prima.
Webové stránky internetu.
LITERATURA
ČERMÁK, F. – KŘEN, M. (2004): Frekvenční slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
HANSEN, B. – NEKULA, M. – BANÁŠOVÁ, M. (2011): Nová konstrukce „Karla Gotta nemusím“ v češtině a slovenštině: případ lexikalizace, gramatikalizace nebo začínající degramatikalizace? Slovo a slovesnost, 72, s. 243–267.
HAUSENBLAS, K. – KUCHAŘ, J. (eds.) (1974): Čeština za školou. Praha: Orbis.
JELÍNEK, J. – BEČKA, J. V. – TĚŠITELOVÁ, M. (1961): Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. Praha: SPN.
JURÍK, J. – PROŠEK, M. (2014): To (ne)dáš. Jazykový koutek. Dostupné z < http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/to-nedas--1317871 >.
SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého 1, 4 (1960, 1971). Praha: Academia.
ŠTĚPÁN, J. (1973): Buď fit! Naše řeč, 56, s. 109–110.
[1] O větě To dáš! se uvádí, že se v hojnější míře vyskytuje v posledních pěti letech (Jurík – Prošek, 2014).
[2] Tato vysoká frekvence byla také jedním z důvodů, proč se sloveso dát/dávat stalo pěkným příkladem toho, kolik české sloveso může mít tvarů, bylo zjištěno 413 tvarů (Hausenblas – Kuchař, 1974, s. 375).
[3] < http://www.trendybydleni.cz/aktualne/party-semtex-to-das-nabizela-exoticke-pokrmy.html >.
[4] < www.blesk.cz/clanek/celebrity-komentare-frantisky/341197 >.
[5] Na nedokonavé sloveso dávat máme zatím jen jediný doklad (33).
[6] Děkuji za tento výklad jednomu z recenzentů. Je už za hranicemi tématu tohoto příspěvku zabývat se vztahem komunikačních momentů v šíření frazému To dáš!.
[7] < http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/to-das--pepo!-znelo-nad-secskou-prehradou-98600/ >.
[8] < https://www.hamu.cz/ucelova-zarizeni/divadlo-inspirace/marie-to-dala.-jak-to-das-ty >.
[9] < http://rockmag.cz/bleskovky/to-das-projekt-zamereny-na-podporu-darcovstvi-krve/ >.
[10] Za velmi podnětné připomínky děkuji oběma neznámým recenzentům.
Peroutkova 1760/19, 150 00 Praha 5
stepan.josef @centrum.cz
Naše řeč, volume 99 (2016), issue 2, pp. 107-111
Previous František Martínek: Pracovní seminář o možnostech digitálního zpřístupňování starších českých textů
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1