Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on (1) the meaning of the word "vídrholec", (2) the existence of the word (za)sebevraždit, (3) the difference between addressing "slečno magistro" and "paní magistro".

Dotaz:

Můžete mi, prosím, pomoci s vysvětlením ustálených slovních spojení „fouká tu jako na vídrholci“, „je tu zima jako na vídrholci“? Děti se mě ptají, co je to ten „vídrholec“, a já to nevím. Dívala jsem se do německého slovníku, jestli to není nějaká zkomolenina z němčiny, ale nic jsem nenašla. Můžete mi, prosím, pomoci?

Odpověď:

Podle Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) označuje vidrholec/vídrholec (obě podoby jsou možné) ‚osamělé, opuštěné, pusté, zpravidla větrné místo‘. V Jungmannově Slovníku česko-německém (1834–1839) jsou vedle podoby vidrholec také varianty fidrolec a fidrholec, jednalo se prý o název lesa na cestě z Českého Brodu do Prahy, který býval skrýší loupežníků. Podle Českého etymologického slovníku J. Rejzka (2001) původ jména není zcela jasný. Pochází zřejmě z němčiny, základem druhé části je výraz Holz (dřevo). Na dnešní význam možná působila i lidová etymologie – asociace s vítr a holý.

 

Dotaz:

Ráda bych se zeptala, zda existuje (oficiálně) v češtině sloveso „(za)sebevraždit“, či zda je pouze podstatné jméno „sebevražda“.

Odpověď:

Sloveso sebevraždit uvádí pouze Příruční slovník jazyka českého (1935–1958, PSJČ), tento výraz je zde charakterizován jako málo užívaný. Současné slovníky spisovné češtiny toto slovo neuvádějí. Sloveso zasebevraždit se uvádí jak PSJČ, tak i Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971, SSJČ). PSJČ zde výraz označuje jako málo užívaný a žertovný, SSJČ jako řídký a expresivní. Jako neutrální spisovné vyjádření doporučujeme proto užít spíše spojení spáchat sebevraždu.

 

Dotaz:

Jak bude prosím znít oslovení v případě, kdy je žena svobodná, ale má magisterský titul? Je možné říct „slečno magistro“, nebo je lepší oslovovat „paní magistro“?

Odpověď:

České výkladové slovníky definují slovo slečna jako ‚svobodná dívka, neprovdaná žena‘. Svobodná žena, která úspěšně dokončila studium, je tedy stále slečnou, přesto je běžnější volit bezpříznakové oslovení paní magistro, inženýrko, učitelko než slečno magistro, inženýrko, učitelko (podobně jako svobodnou matku raději oslovujeme vážená paní). Na to, kterou ženu oslovovat paní a kterou slečno, nelze dát jednoznačnou odpověď, protože neexistuje žádný předpis, který by to normoval. V našem prostředí je běžné, že volba oslovení je ovlivněna věkem oslovované dámy, a tudíž i ženy neprovdané jsou oslovovány paní (věková hranice však stanovena žádná není).

Naše řeč, volume 93 (2010), issue 3, p. 168

Previous Jiří Rejzek: Rozšafný

Next Jan Chromý: Jak psát dějiny (české) lingvistiky? Slovo úvodem