Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of Academy of Sciences of the Czech Republic on the question how explicit or implicit a complaint should be when made by word of mouth in court.

Dotaz:

Prosím o vaše odborné vyjádření k následujícímu problému. Jeden odsouzený žádal o podmínečné upuštění od výkonu zbytku trestu, státní zástupce s tím nesouhlasil a soudu to sdělil nejprve písemně a pak ještě jednou na veřejném zasedání. Soud pak vyhlásil rozhodnutí, kterým vyhověl žádosti odsouzeného. Následně poučil účastníky řízení, že mají právo proti vyhlášenému usnesení podat stížnost, a to buď ihned do protokolu, nebo nejpozději do tří dnů od okamžiku vyhlášení usnesení, nebo se stížnosti mohou ihned vzdát, případně si mohou ponechat třídenní lhůtu na rozmyšlenou. Odsouzený se stížnosti ihned vzdal a státní zástupce prohlásil, že „mu nezbývá, než podat stížnost“.

Po sedmadvaceti dnech obdržel usnesení, na něž za dalších sedmnáct dnů reagoval písemným odůvodněním své stížnosti. Stížnostní soud pak tzv. od stolu (bez jednání) rozhodl tak, že stížnost nebude vůbec věcně posuzovat, ale zamítne ji, neboť nebyla podána včas. Podle jeho názoru ji totiž státní zástupce na prvně uvedeném zasedání vůbec nepodal, ale pouze vyjádřil úmysl podat ji někdy v budoucnu.

Prosím tedy o posouzení, zda lze ústní prohlášení státního zástupce vykládat jako úmysl něco vykonat v budoucnu, nebo jako vyjádření vůle konat určitým způsobem v daném okamžiku.

 

Odpověď:

Podle tzv. teorie mluvních aktů existují jednak výpovědi, kterými něco oznamujeme, konstatujeme, jednak výpovědi, kterými „něco děláme“ (slibujeme, přikazujeme, prosíme o něco atp.), tj. výpovědi, jejichž cílem je dosáhnout v dané komunikační situaci u adresáta zamýšlený efekt (zavázat se slibem; způsobit, aby něco udělal, předpokládáme-li, že to na náš příkaz udělat musí; způsobit, aby něco udělal, předpokládáme-li, že to jinak udělat nemusí atp.). Mluvní akt lze vykonat různě: zaprvé zcela explicitně, pomocí tzv. explicitní performativní formule, zadruhé konvencionalizovanou formulí (ta však, jak se zdá, pro popsanou situaci neexistuje), zatřetí prostřednictvím formule indirektní, v různé míře odlišné od explicitní nebo konvencionalizované formule.

Explicitní performativní formule by v popisovaném případě měla podobu: „Tímto (tj. tím, že to tady a teď říkám) podávám stížnost.“ Jestliže není přesně stanoveno, jakou formulí lze / je třeba u soudu na takovou otázku reagovat (jak je třeba realizovat příslušný mluvní akt), považujeme výpověď „nezbývá než podat stížnost“ za dobré provedení mluvního aktu „podání stížnosti“, neboť je sice indirektní, ale velmi blízká uvedené explicitní performativní formuli. V běžných komunikačních situacích by tak hodnocena nepochybně byla – srov. např. výpovědi „nezbývá mi než ti to slíbit“ nebo „co mi zbývá“ jako odpovědi na otázku „tak slíbíš mi to?“; oba komunikační partneři by v této situaci nepochybně považovali slib za provedený.

Je však třeba dodat, že není-li mluvní akt proveden explicitně performativně nebo konvencionalizovaně, dostává adresát prostor jednat tak, jako by mluvní akt nebyl proveden. Je-li však provedená výpověď explicitní performativní formuli velmi blízká, tak jako v našem případě, lze takové jednání komunikačního partnera hodnotit jako nekooperativní.

Fakt, že není stanoveno, jak by měla vypadat formule, kterou je možné/nutné použít pro podání stížnosti, je překvapivý. Možnost nekooperativního jednání se totiž otevírá i v případě odpovědí, o jejichž účinku by v běžné komunikaci nikoho nenapadlo ani trochu pochybovat – srov. např. otázku „chcete podat stížnost?“ a odpověď „ano“, která obsahuje prostor i pro nekooperativní interpretaci „ano, chci podat stížnost, ale neudělám to tady a teď, nýbrž až později“.

Naše řeč, volume 98 (2015), issue 2, p. 112

Previous Věra Dvořáčková: Berlusconizace po česku

Next Karel Komárek: Slovosled v dopisech Karla Havlíčka